2 C 100/2020-70 — Okresní soud v Českém Krumlově

1.) Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 84 881,66 Kč s 9,75% úroky z prodlení ročně z částky 61 453 Kč od 31. 1. 2020, dále s úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 63 453 Kč od 18. 6. 2019 do 20. 8. 2019 (1 082,67 Kč), z částky 62 453 Kč od 21. 8. 2019 do 31. 10. 2019 (1 217,83 Kč) a z částky 61 953 Kč od 1. 11. 2019 do 30. 1. 2020 (1 526,88 Kč), celkem 3 827,38 Kč, s 93,61% úroky ročně z částky 50 584,33 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení, maximálně ve výši 118 195 Kč, to vše z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalobkyní na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě níž žalovanému poskytla úvěr ve výši 52 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet jistinu úvěru spolu s úroky v 18 měsíčních splátkách vždy k 10. dni v měsíci počínaje březnem 2019. Ve smlouvě byla sjednána efektivní úroková sazba 146,29 % ročně, čemuž odpovídá nominální sazba 93,61 % ročně. Solventnost a bonita úvěrovaného byla prověřena na základě jeho prohlášení, dokladů o příjmu, výpisu z bankovního účtu, jakož i z insolvenčního rejstříku. Úvěrová historie byla ověřena v databázích [příjmení] a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaný zaplatil celkem 5 472 Kč dne [datum]. Žalovanému před zesplatněním úvěru vznikla povinnost zaplatit smluvní pokuty dle článku 6.1, 6.2 a 6.4 smlouvy, a to dvě smluvní pokuty po 200 Kč za prodlení nejméně 15 dnů se zaplacením prvních dvou splátek a dvě smluvní pokuty po 499 Kč za prodlení delší třiceti dnů se zaplacením prvních dvou splátek. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením první splátky delším 65 dnů, došlo dne [datum] k zesplatnění úvěru (čl. 6 smlouvy). K tomuto dni se celá nesplacená jistina a přirostlé úroky staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 62 055,60 Kč (původní jistina úvěru ve výši 50 584,33 Kč a úroky ve výši 11 471,27 Kč), z níž žalobkyně požaduje úroky z prodlení v zákonné výši (čl. 6 smlouvy). Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 500 Kč a dne [datum] částku 500 Kč, takže nová jistina úvěru činí 60 055,60 Kč. Dále po zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru (čl. 6 smlouvy), tedy za dobu od [datum] do [datum] z částky 62 055,60 Kč (3 971,84), za dobu od [datum] do [datum] z částky 61 055,60 Kč (4 396,32 Kč), za dobu od [datum] do [datum] z částky 60 555,60 Kč (5 510,96 Kč) a za dobu od [datum] do dne vyhotovení žaloby z částky 60 055,60 Kč, celkem ve výši 23 428,66 Kč. Podle čl. 2 smlouvy běží úroky za poskytnutí úvěru i v případě prodlení, a proto žalobkyně požaduje úroky v nominální výši 93,61 % ročně z původní jistiny úvěru. 2.) Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise, se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. 3.) Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], předsmluvním formulářem a listinou označenou jako hodnocení klienta, oznámením o schválení úvěru [číslo] splátkovým kalendářem ze dne [datum], jakož i dokladem o vyplacení úvěru – výpis z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], z nichž zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 52 000 Kč, který se zavázal splácet v 18 měsíčních splátkách po 5 472 Kč počínaje dnem [datum]. Efektivní úroková sazba činila 146,3 % ročně. 4.) Z karty klienta [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil pouze první splátku dne [datum] ve výši 5 472 Kč a dále pak již jen tři částečné splátky v celkové výši 2 000 Kč ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Jelikož nezaplatil druhou splátku ve lhůtě šedesáti pěti dnů, byl úvěr zesplatněn, jak vyplývá z oznámení ze dne [datum]. Žalovanému byly zaslány dvě výzvy k zaplacení ze dne [datum] a [datum], jakož i předžalobní výzva ze dne [datum] (poštovní podací arch z [datum]). 5.) Prověřování úvěruschopnosti úvěrovaného před uzavřením smlouvy bylo prokázáno výpisem z registru [příjmení] z [datum], prohlášením úvěrovaného z [datum], že nemá splatné dluhy, není proti němu vydán exekuční titul na peněžité plnění, ani vedeno exekuční řízení, nenachází se ve stavu úpadku, nebo hrozícího úpadku, nebyl proti němu podán insolvenční návrh, jakož i potvrzením o výši příjmů ze zaměstnání, pracovní smlouvou a vyúčtováním příjmů od zaměstnavatele. Úvěrující provedl analýzu bonity úvěrovaného. 6.) Na podkladě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalovanému úvěr, avšak žalovaný úvěr nesplácel, a proto došlo v souladu se smlouvou k okamžitému zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění činila nesplacená původní jistina úvěru 50 584,33 Kč, k níž přirostly nesplacené úroky ve výši 11 471,27 Kč. Žalovaný poté částečně plnil částkami 1 000 Kč, 500 Kč a 500 Kč. Dále žalovaný dluží smluvní pokutu ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením dvou splátek delším patnácti dnů (čl. 6 smlouvy), smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení se zaplacením dvou splátek delším třiceti dnů (čl. 6 smlouvy) a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru po zohlednění částečných splátek ve výši celkem 23 428,66 Kč. 7.) Projednávanou věc je třeba posuzovat podle ustanovení § [číslo] o. z. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o nároky z úvěrové smlouvy uzavřené za účinnosti tohoto zákona. Smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8.) Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, měl žalovaný úvěr vrátit v dohodnutých splátkách zahrnujících úroky a při prodlení se zaplacením splátky delším než patnáct dnů, resp. třicet dnů, měl zaplatit smluvní pokutu ve výši 200 Kč, resp. 499 Kč za každé prodlení. Při prodlení delším šedesáti pěti dnů došlo dle smlouvy k zesplatnění úvěru, kdy se součástí nové jistiny úvěru staly též narostlé úroky a žalovaný byl povinen za dobu prodlení se zaplacením nové jistiny úvěru zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně (§ 2048 o. z.). Nárok na úroky z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru a smluvních pokut se opírá o § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má též nárok na úroky z původní jistiny úvěru v nominální výši 93,61 % ročně, která odpovídá ve smlouvě sjednané efektivní úrokové sazbě 146,29 % ročně. Soud dospěl k závěru, že nominální úroková sazba není v rozporu s dobrými mravy, tudíž nepřiměřená a způsobující částečnou neplatnost smlouvy o úvěru ohledně ujednání o úrocích (§ 588 o. z. a § 576 o. z.), neboť jen přibližně třikrát přesahuje nejvyšší sazby požadované bankami při poskytování nezajištěných revolvingových úvěrů, které obvykle dosahují 25 – 30 % ročně. Ačkoli je sjednaná úroková sazba poměrně vysoká, nelze ji bez dalšího považovat za nemravnou, zvláště za situace, kdy žalovaný na svou obranu neuvedl nic, co by svědčilo o možné lichevní povaze úvěrové smlouvy (§ 1796 o. z.). Soud proto žalobě vyhověl. 9.) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1, podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva ve výši 15 860,50 Kč, jež se skládá z náhrady ze zaplacený soudní poplatek ve výši 4 244,50 Kč, z odměn advokáta za dva úkony právní služby po 4 500 Kč (§ 7 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2 016 Kč.