2 C 13/2021-24 — Okresní soud v Českém Krumlově

1.) Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 7 239,20 Kč s 23,72% úroky ročně a úroky z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení za dobu od 3. 4. 2015 do 6. 12. 2019 ve výši 2 766,47 Kč a kapitalizovanými úroky za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8 185,03 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 160,80 Kč, to vše z titulu nevrácené zápůjčky poskytnuté právním předchůdcem žalobkyně [název práv. osoby] [firma] [firma], [firma], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“) na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] ve výši 10 000 Kč. Žalovaný převzal peněžní prostředky v hotovosti při uzavření smlouvy, přičemž se zavázal vrátit zapůjčiteli jistinu půjčky spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč (celkem 7 400 Kč) v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s poslední splátkou splatnou do [datum]. Žalovaný však dluh zcela nesplatil, když zaplatil pouze 8 000 Kč, z čehož na jistinu 2 760,80 Kč na úroky 1 400 Kč (byly zcela splaceny), na poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč (byl zcela splacen) a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 839,20 Kč (zbývá doplatit 2 160,80 Kč). Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Zapůjčitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žadatele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření smlouvy, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žadatele před uzavřením smlouvy. Ten byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a jím poskytnuté informace byly ověřovány oproti dokladům od něho vyžádaných. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a předložené doklady byly ověřeny. 2.) Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě spisu, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. 3.) Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum], z níž zjistil, že žalovaný uzavřel s [příjmení] [jméno] smlouvu o zápůjčce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přičemž podpisem smlouvy potvrdil, že v hotovosti převzal zapůjčenou částku 10 000 Kč. Zavázal se vrátit zapůjčené peníze spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč (úrok byl 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 58 týdenních splátkách nejpozději do [datum]. 4.) Z karty zákazníka z [datum] bylo zjištěno, že zapůjčitel před poskytnutím zápůjček zjišťoval, zda žalovaný bude schopen zápůjčku spolu s úroky a poplatky ve splátkách vrátit, kdy vycházel zejména ze skutečnosti, že žadatel měl stálý příjem jako osoba samostatně výdělečně činná ve výši 21 000 Kč měsíčně a že jeho výdaje zahrnující též dluhy činí 15 700 Kč, takže bylo zapůjčitelem vyhodnoceno, že žadatel má dostatečné příjmy pro splácení zápůjčky. 5.) Projednávanou věc je třeba posuzovat podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o nároky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 a násl. o. z. Za situace, kdy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní zápůjčku, přičemž žalovaný peněžní prostředky převzal, což stvrdil svým podpisem na písemné smlouvě, bylo povinností žalovaného jako vydlužitele zapůjčené peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky a poplatky, a to v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný však zápůjčku zcela nevrátil a nezaplatil i část sjednaných poplatků za hotovostní inkaso splátek. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] se stala právním nástupcem [příjmení] [jméno] [název práv. osoby] [firma], [firma], [IČO]. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jak vyplývá z přílohy k této smlouvě (str. 7), postoupena žalobkyni, o čemž právní předchůdce žalobkyně žalovaného informoval. Postoupení pohledávky se opírá ustanovení § [číslo] zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši se opírá o ustanovení § 1968 a 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu důvodnou co do zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 239,20 Kč a dlužného poplatku ve výši 2 160,80 Kč. Žalovaný na svou obranu neuvedl, že by na svůj dluh zaplatil více, než tvrdila žalobkyně. Soud shledal žalobu důvodnou i co do zaplacení úroků z dlužné jistiny ve výši 23,72 % ročně za dobu ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení (do dne uzavření smlouvy o postoupení v kapitalizované výši uvedené ve výroku tohoto rozsudku), jakož i úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny za dobu uvedenou v žalobě (do dne uzavření smlouvy o postoupení v kapitalizované výši uvedené ve výroku tohoto rozsudku). 6.) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Přiznaná částka ve výši 1 489 Kč se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad hotových výdajů odvést, ve výši 189 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobkyně je postupníkem velkého množství pohledávek postoupených [příjmení] [jméno], jak vyplývá z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek čítající 312 stran, tedy pohledávek v řádech tisíců. Z obsahu návrhů žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu vyplývá, že se v nich typicky mění pouze údaje o výši zapůjčené částky, výši splacené částky, výši splátek, jakož i data splatnosti.