2 C 2/2021-18 — Okresní soud v Českém Krumlově

1.) Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím. Žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu linkou [číslo] hromadné dopravy provozované [firma] [firma] [územní celek], a.s. (dále jen„ dopravce“) dne 5. 2. 2019 v [údaj o čase] hodin. Dopravce smlouvou postoupil pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 2.) Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů, nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 3.) Soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne 5. 2. 2019 [číslo] smlouvou o postoupení souboru pohledávek č. A [číslo] ze dne [datum], přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek (str. 25) a smluvními přepravními podmínkami účinnými od [datum]. Skutkovým závěrem soudu na podkladě provedených důkazů je, že žalovaný cestoval linkou veřejné hromadné dopravy bez platného jízdního dokladu. Dopravce pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. 4.) Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném od 1. 5. 2013, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 18a odst. 1 písm. c) uvedeného zákona má řidič či jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce právo uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžádat cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje. 5.) V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil prostředku veřejné hromadné dopravy osob v silniční dopravě, jehož provozovatelem je právní předchůdce žalobkyně (dopravce), přičemž při kontrolách pověřeným zaměstnancem dopravce se neprokázal platným jízdním dokladem, a má proto povinnost zaplatit žalobkyni, jíž byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., cenu jízdného ve výši dle platného tarifu a dále přirážku k jízdnému ve výši dle smluvních přepravních podmínek dopravce. Ze smluvních přepravních podmínek dopravce bylo zjištěno, že přirážka činí 1 500 Kč. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6.) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva, která sestává z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a z odměny za právní zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po 200 Kč a jeden úkon v poloviční výši 100 Kč (§ 14b písm. a) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést, ve výši 168 Kč.