2 C 5/2021-22 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovanými úroky z prodlení vyčíslenými z jednotlivých dlužných poplatků za dobu vždy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou do dne vyhotovení žaloby z titulu nezaplacených televizních poplatků na základě zákona číslo 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Žalovaná jako odběratelka elektřiny z distribuční soustavy neoznámila čestným prohlášením žalobkyně v zákonné lhůtě plynoucí od výzvy žalobkyně, že není držitelem televizního přijímače, a proto se považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit od měsíce následujícího po marné uplynutí lhůty (§ 3 odst. 4 zákona). Od září 2019 tak byla zařazena do evidence poplatníků s povinností platit televizní poplatky ve výši [částka] měsíčně. Dlužné období je od září 2019 do ledna 2020. Jelikož je žalovaná v prodlení, požaduje žalobkyně úroky z prodlení vyčíslené za dobu do 15. 10. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise, nevyjádřila, ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud její souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 3. Na podkladě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu. Žalovaná je od září 2019 evidována jako poplatník televizního poplatku, neboť se nevyjádřila v zákonné lhůtě na výzvu žalované podle § 3 odst. 4 zákona. Za období uvedené v prvním odstavci tohoto odůvodnění nezaplatila televizní poplatky ve výši [částka] měsíčně, přestože k tomu byla vyzvána. Součet kapitalizovaných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků za období počínaje vždy šestnáctého dne v daném měsíci činí ke dni podání žaloby částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. 4. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť se jedná o nároky na zaplacení televizních poplatků vzniklé za dobu platnosti a účinnosti tohoto zákona. 5. Z § 2 odst. 2, § 3 odst. 1 a 4, § 7 odst. 2 zákona vyplývá, že poplatník televizního poplatku je osoba, která vlastní televizní přijímač, nebo jej drží či z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá. Pokud není přihlášen v evidenci poplatníků, ale je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka s povinností platit, pokud žalobci čestným prohlášením v zákonné třicetidenní lhůtě neoznámí opak. Fyzická osoba je povinna platit poplatek měsíčně nejpozději do 15. dne v měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se stala poplatníkem. Soud dospěl k závěru, že žaloba je včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. důvodná, pročež jí vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka ve výši [částka] se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za právní zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po [částka] (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 a odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po [částka] (§ 14b odst. 5, § 13 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést, ve výši [částka].