5 C 156/2021-47 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované vyklidit nemovitosti, a to pozemek parcela [číslo] jejíž součástí je dům [adresa] a parcelu [číslo] vše v k. ú. a obci [obec]. Uvedl, že žalovaná bydlí v nemovitosti bez právního důvodu, v roce 2017 sice žalované umožnil po nějakou dobu v nemovitosti bydlet, než si opraví svůj dům, nejdéle jeden rok. Žalovaná však svoji nemovitost v [obec] nakonec prodala a z jeho nemovitosti se nevystěhovala, ačkoliv k bydlení nemá žádný právní důvod. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že sice v nemovitosti nemá žádný právní titul bydlení, když neuzavírala žádnou ústní ani písemnou smlouvu, z domu se původně odstěhovala se do [obec], neboť nechtěla dělat služku. Následně se do domu žalobce vrátila, když její dům potřeboval opravy. Uvedla, že není psychicky nemocná, žalobce však považuje za osobu, která má dvojí identitu. Vypadá stejně, jen jedna osoba má šrám na čele a druhá nikoliv. Podle jejího názoru by se mělo přezkoumat, zda je žalobce rozveden. Navrhla žalobu zamítnout. 3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Dle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], je žalobce výlučným vlastníkem parcely [číslo] v k. ú. a obci [obec], jehož součástí je dům [adresa], rodinný dům, dále výlučným vlastníkem pozemku parcela [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná v nemovitosti [adresa] v k. ú. a obci [obec] bydlí, nesporná je i skutečnost, že zde bydlí bez právního důvodu, když oba účastníci potvrdili, že mezi nimi neexistuje žádná ústní ani písemná smlouva k bydlení. Žalovaná pouze uváděla, že kdysi v minulosti jí žalobce nabízel, že jí k nemovitosti zřídí služebnost, ona to však brala jako urážku a z nemovitosti se odstěhovala. Žádná služebnost nevznikla. Žalobce i žalovaná potvrdili, že žalovaná se z nemovitosti po nabídce služebnosti odstěhovala do nemovitosti v [obec] u [obec] [číslo] kterou zakoupila. Tato nemovitost však potřebovala rekonstrukci, žalobce poté žalované dovolil, aby se dočasně přestěhovala na dobu max. 1 roku do jeho nemovitosti v [obec], která je nyní předmětem vyklizovací žaloby. Žalovaná však nemovitost v [obec] neopravila, zpět se do ní nepřestěhovala a následně ji prodala. Žalovaná přitom tvrdila, že hlavním důvodem, proč se z nemovitosti nechce vystěhovat, je ta skutečnost, že existují dva [celé jméno žalobce], kteří vypadají stejně, jeden měl za lomítkem rodného čísla [číslo], jeden [číslo]. Žalobce k tomu uvedl, že zřejmě v nějakém občanském průkazu došlo chybou úředníka k chybě, kdy za lomítkem měl místo [číslo] uvedeno [číslo]. V současné době má již správně v občanském průkazu číslo, které má uvedené na rodném listě, a to za lomítkem [číslo], když soudu předložil jak občanský průkaz, tak originál rodného listu. Těmito listinami tedy žalobce prokazoval, že je stejnou osobou, která je uvedena i v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti, které žádá vyklidit. Soudu nebyla předložena žádná listina, ze které by vyplývalo jakékoliv právo žalované v předmětných nemovitostech bydlet a tyto užívat. Účastníky nebyla tvrzena ani ústní smlouva mezi účastníky. 5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce v řízení prokázal, že je vlastníkem parcely [číslo] parcely s domem [adresa] a parcely [číslo] v k. ú. a obci [obec] zapsané na [list vlastnictví]. Žalovaná neprokázala, že by v předmětných nemovitostech měla jakékoliv právo k bydlení či právo jiným způsobem tyto nemovitosti užívat. Žalovaná tedy bydlí v domě [adresa] v k. ú. a obci [obec] bez právního důvodu a parcelu [číslo] užívá bez právního důvodu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o povinnosti žalované předmětné nemovitosti vyklidit ve lhůtě stanovené v bodě I. rozsudku, a to ve lhůtě 15 dnů. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce měl změněnou identitu, či že by existovaly dvě osoby [celé jméno žalobce]. Nesrovnalosti s rodným číslem žalobce vysvětlil tím, že v jednom občanském průkazu měl zřejmě uvedeno za lomítkem místo jedné číslice 9 číslici 0, kdy došlo k pochybení úředníka. Odmítl, že by existovaly dvě osoby [celé jméno žalobce]. Navíc soud podotýká, že předmětem tohoto řízení není přezkoumávat identitu žalovaného, která navíc byla v řízení žalobcem řádně prokázána, není předmětem tohoto řízení ani přezkoumávat rozvodové řízení žalobce, jak se žalovaná domáhala. 6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 12 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen orgánu veřejné moci). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žalobci nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. by úspěšný žalobce měl právo na náhradu nákladů řízení, minimálně ve výši zaplaceného soudního poplatku [částka]. Žalobce se však svých nároků vůči žalované vzdal. Tomu odpovídá i výrok tohoto rozhodnutí. 8. Povinnost vyklidit nemovitosti do 15 dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř.