2 C 159/2022-16 — Okresní soud v Českém Krumlově

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného jízdného ve výši 16 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu linkou městské hromadné dopravy provozovanou [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] (dále jen„ dopravce“) dne [datum]. Dopravce smlouvou postoupil pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě spisu, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude jeho souhlas soud předpokládat. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] [číslo] smluvními přepravními podmínkami na linkách MHD provozovaných dopravcem, smlouvou o postoupení souboru pohledávek č. ze dne [datum], přílohou k této smlouvě a oznámením postupitele o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě dlužné částky, jakož i tarifem jízdného MHD a učinil skutkový závěr, že žalovaný cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy osob bez platného jízdního dokladu. Dopravce pohledávku za žalovaným skládající se z jízdného a přirážky postoupil žalobkyni, což bylo žalovanému postupitelem oznámeno. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném od 1. 5. 2013, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 18a odst. 1 písm. c) uvedeného zákona má řidič či jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce právo uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžádat, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba je důvodná, pročež jí soud vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Soud, aplikuje ustanovení § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014, přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu tvořenou zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhradou hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradou za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést, ve výši 189 Kč. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.