2 C 185/2021-32 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacené náhrady nákladů vynaložených žalobkyní na skladování a likvidaci výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví, která byla žalovanému fakturována dne [datum] se splatností do [datum]. Žalovaný do dnešního dne přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. Vyúčtování náhrady náklady předcházela kontrola v provozovně žalovaného, při níž bylo zjištěno 1 125 ks výrobků porušující práva duševního vlastnictví, které byly následně zajištěny a uskladněny mimo dosah kontrolované osoby podle § 7b odst. 1 a 2 zákona o [obec] obchodní inspekci. Následně bylo přistoupeno k likvidaci výrobků. Faktura byla žalovanému vystavena podle vyúčtování nákladů na uskladnění a likvidaci padělků. Podle § 7b odst. 2 a 7 zákona o [obec] obchodní inspekci je skladování a zničení zajištěných výrobků, které neodpovídají zvláštním právním předpisům, provedeno na náklady kontrolované osoby, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování takovýchto výrobků zjištěno. Uplatněná pohledávka je podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (usnesení sp. zn. [spisová značka]) soukromoprávním nárokem. 2. Žalovaný se k žalobě, ani výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spisu, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude jeho souhlas soud předpokládat. 3. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména faktury z [datum rozhodnutí] [číslo jednací], doručenky z [datum rozhodnutí], úředního záznamu o zajištění zboží z [datum], protokolu o zničení [číslo] z [datum] vydaného Českou obchodní inspekcí, inspektorátem Jihočeský a [obec], záznamem [obec] obchodní inspekce, inspektorátu Jihočeský a [obec], o zajištění výrobků mimo dosah kontrolované osoby vydaného, učiněn skutkový závěr, že po provedené kontrole v provozovně žalovaného zajistila ČOI výrobky důvodně podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví, které uskladnila mimo dosah kontrolované osoby a zničila, avšak žalovaný i přes výzvu žalobkyně neuhradil náhradu nákladů na uskladnění ve výši [částka], osobní náklady spojené s manipulací s věcmi ve výši [částka] a náklady likvidace ve výši [částka]. 4. Projednávaná věc je třeba posuzovat podle ustanovení zákona č. 64/1986 Sb., o [obec] obchodní inspekci, zejména podle § 7b odst. 2 a 7 tohoto zákona upravujícího povinnost osoby, u níž byly zajištěny výrobky, které neodpovídají vyhlášeným předpisům, uhradit žalobkyni náklady na skladování a zničení věcí. Za situace, kdy žalobkyně prokázala, že došlo k zajištění, odnětí, uskladnění a následné likvidaci věcí z provozovny žalovaného, které porušilo některá práva duševního vlastnictví, a kdy žalovaného vyzvala k úhradě náhrady do [datum], soud shledal žalobu důvodnou, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z. nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka [částka] představuje paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka za jeden úkon spočívající v sepisu žaloby (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).