2 C 229/2022-12 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s kapitalizovanými úroky z prodlení vyčíslenými z jednotlivých dlužných poplatků za dobu vždy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou do dne vyhotovení žaloby a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] z titulu nezaplacených televizních poplatků na základě zákona číslo 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, kterou splnil dne [datum]. Žalované období je od září 2020 do února 2022 ([částka] měsíčně). Jelikož žalovaný televizní poplatky řádně žalobkyni nezaplatil, požaduje též úroky z prodlení. Žalobkyně nadále požaduje náhradu spojenou s uplatněním pohledávky, která má vyplývat z rámcové dohody o poskytování služeb z [datum] uzavřené mezi s [příjmení] [příjmení], spol. s r. o. uložené v registru smluv pod ID [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise, nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 3. Soud na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména potvrzení o přihlášení poplatníka k televizním poplatkům – výpisu z evidence České pošty, s. p., a výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků adresované žalovanému učinil skutkový závěr, že žalovaný byl v žalovaném období přihlášen k evidenci poplatníků televizních poplatků, které však nezaplatil, ač k tomu byl žalobkyní vyzván. Součet kapitalizovaných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků za období počínaje vždy šestnáctého dne v daném měsíci činí ke dni podání žaloby částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. 4. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), neboť se jedná o nároky na zaplacení televizních poplatků vzniklé za dobu platnosti a účinnosti tohoto zákona. 5. Z § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 7 odst. 2 věta první a odst. 5 a § 8 odst. 8 zákona o televizních a rozhlasových poplatcích vyplývá, že povinnost platit televizní poplatky trvá po dobu, kdy je vlastník či držitel televizního přijímače evidován v evidenci poplatníků (dokud se řádně neodhlásí). Povinnost prokázat, že určitá osoba je vlastníkem televizního přijímače a tudíž je poplatníkem televizních poplatků, má žalobkyně jen v případě, že se tato osoba nepřihlásí do evidence poplatníků. Okamžikem přihlášení se do evidence poplatníků se na tohoto poplatníka též přenáší povinnost odhlásit se z evidence poplatníků v případě, přestal-li být poplatníkem podle tohoto zákona (§ 8 odst. 8 písm. a) uvedeného zákona). Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do vymožení dlužních televisních poplatků a úroku z prodlení (nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.) důvodná, pročež jí v tomto rozsahu, (nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.), vyhověl. 6. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky, který nemá oporu v hmotném právu, neboť se jedná o náklady vzniklé v předsoudním stadiu sporu, a proto je nelze považovat za příslušenství pohledávky podle § 513 o. z. Uvedené ustanovení občanského zákoníku podobně jako předcházející ustanovení v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. považuje za příslušenství pohledávky pouze náklady soudního řízení. Bylo pouze na vůli žalobkyně, že se obrátila na svého smluvního partnera, avšak náklady, které jí tím vznikly, nemůže bez právního (smluvního či zákonného) důvodu přenášet na poplatníka. Nejedná se totiž o situaci, kdy by mezi žalobkyní a poplatníkem bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat náhradu nákladů v případě prodlení poplatníka, přičemž ani zákon takovou povinnost neukládá. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka ve výši [částka] se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za právní zastoupení advokátem ve výši [částka] za dva úkony právní služby (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po [částka] (§ 14b odst. 5, § 13 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést, ve výši [částka].