2 C 27/2022-19 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovanými úroky z prodlení vyčíslenými z jednotlivých dlužných poplatků za dobu vždy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou do dne vyhotovení žaloby z titulu nezaplacených televizních poplatků na základě zákona číslo 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, kterou splnila dne [datum]. Žalovaná nezaplatila poplatky za červenec až prosinec 2020 ve výši [částka] měsíčně. 2. Žalovaná se k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise, nevyjádřila, ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud její souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 3. Soud na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména potvrzení o přihlášení poplatníka k televizním poplatkům, výzvy o zaplacení dlužných televizních poplatků s dokladem o odeslání a specifikaci výpočtu úroku z prodlení učinil skutkový závěr, že žalovaná, přestože je evidována jako poplatník televizního poplatku, nezaplatila televizní poplatky za období uvedené v prvním odstavci tohoto odůvodnění, přestože k tomu byla vyzvána. Součet kapitalizovaných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků za období počínaje vždy šestnáctého dne v daném měsíci činí ke dni podání žaloby částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. 4. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť se jedná o nároky na zaplacení televizních poplatků vzniklé za dobu platnosti a účinnosti tohoto zákona. 5. Z § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 7 odst. 2 věta první a odst. 5 a § 8 odst. 8 zákona o televizních a rozhlasových poplatcích vyplývá, že povinnost platit televizní poplatky trvá po dobu, kdy je vlastník či držitel televizního přijímače evidován v evidenci poplatníků (dokud se řádně neodhlásí). Povinnost prokázat, že určitá osoba je vlastníkem televizního přijímače a tudíž je poplatníkem televizních poplatků, má žalobkyně jen v případě, že se tato osoba nepřihlásí do evidence poplatníků. Okamžikem přihlášení se do evidence poplatníků se na tohoto poplatníka též přenáší povinnost odhlásit se z evidence poplatníků v případě, přestal-li být poplatníkem podle tohoto zákona (§ 8 odst. 8 písm. a) uvedeného zákona). Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., pročež jí vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn §§ 142 odst. 1 a 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka ve výši [částka] se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za právní zastoupení advokátem ve výši [částka] za dva úkony právní služby (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po [částka] (§ 14b odst. 5, § 13 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést, ve výši [částka].