2 C 5/2022-16 — Okresní soud v Českém Krumlově

Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaný dne [datum] v 21:47 hodin cestoval linkou městské hromadné dopravy [číslo] provozovanou [anonymizována dvě slova] [územní celek], a. s. (dále jen„ dopravce“) bez platného jízdního dokladu. Uplatněná částka se skládá z jízdného ve výši [částka] a z přirážky k jízdnému ve výši [částka] za jízdu bez jízdního dokladu. Dopravce smlouvou postoupil pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že jinak bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Soud na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní (zejména zápisu o provedené přepravní kontrole) učinil skutkový závěr, že žalovaný cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy osob bez platného jízdního dokladu. Dopravce pohledávku za žalovaným skládající se z jízdného a přirážky postoupil žalobkyni, což žalovanému oznámil. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném od 1. 5. 2013, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Podle § 18a odst. 1 písm. c) uvedeného zákona má řidič či jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce právo uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžádat, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba je důvodná, pročež jí soud vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Soud, aplikuje ustanovení § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014, přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu tvořenou zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta za dva úkony právní služby po [částka] a jeden úkon právní služby v poloviční výši [částka], paušální náhradou hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po [částka] a náhradou za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést, ve výši [částka]. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, tedy vymáhání jízdného a přirážky za použití prostředku hromadné dopravy bez platného jízdního dokladu.