5 C 358/2021-21 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, soud postupoval podle § 115 a) o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Žalobkyně v řízení prokázala předloženými listinnými důkazy, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] ze dne [datum] kontokorent až do sjednaného limitu [částka], který byl dodatkem ze dne [datum] navýšen na [částka]. Žalovaný se za poskytnutý kontokorent zavázal platit úrok ve výši 18,90 % ročně. Na účtě žalovaného však vznikl debetní zůstatek, který žalovaný na základě výzvy ze dne [datum] neuhradil. Žalobkyně proto převedla pohledávku za žalovaným na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Svá tvrzení uvedená v žalobě žalobce prokázal předloženou smlouvou o poskytnutí úvěru a sporožirovém účtu, upomínkou k úhradě a poslední výzvou před podáním žaloby, dále pak ceníkem poplatků [právnická osoba] Debetní zůstatek na účtu byl prokázán výpisem ze sporožirového účtu č. [bankovní účet]. 4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu smlouvy o sporožirovém účtu č. [bankovní účet], uzavřeným dne [datum], částku [částka] s příslušenstvím. Pohledávka za žalovaným byla převedena na evidenční účet č. [bankovní účet]. Soud tak rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku žalobkyni zaplatit, když žalobkyně prokázala nárok na její zaplacení. Žalobě tak bylo v plném rozsahu. 5. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru podle § 497 obchod. zákoníku, jíž se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Tyto podstatné náležitosti byly ve smlouvě uzavřené mezi žalobcem a žalovanou obsaženy. Ujednání stran jsou v souladu s kogentními ustanoveními zákona. Tento vztah je podle § 261 odst. 3 písm. d) obchod. zákoníku podřízen režimu obchod. zákoníku. Ve vztahu k odstoupení od smlouvy je podstatným ustanovením § 349 odst. 1 obchod. zákoníku, podle kterého odstoupením smlouva zaniká, když v souladu s tímto zákonem je projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy doručen druhé straně. Podle § 351 obchod. zákoníku potom odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Zvláštní ustanovení § 506 obchod. zákoníku vztahující se speciálně na odstoupení od smlouvy o úvěru, pak co do vypořádání smlouvy pro případ odstoupení stanoví, že dlužník je povinen vrátit dlužnou částku s úroky (tj. odstoupením od smlouvy nezanikají tyto povinnosti dlužníka, transformují se však v určitých ohledech, zejména co do splatnosti a pod.). Pokud jde o zjištěné prodlení žalované, je třeba ho posuzovat podle § 517 obč. zákoníku aplikovaného v návaznosti na § 262 odst. 4 obchod. zákoníku, podle kterého smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinnosti ze vztahu podléhajících obchodnímu zákoníku podle zákoníku občanského. Podle jeho odst. 2 náleží věřiteli v případě prodlení dlužníka také právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení. 6. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta ve smyslu vyhl. 177/1996 Sb., a to § 14b) /1.2 činí odměna advokáta [částka] za jeden úkon. Za tři úkony právní služby (příprava + převzetí obhajoby, sepsání žalobního návrhu a výzvy k zaplacení) náleží advokátu za tři úkony [částka]. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu režijní paušál ve výši [částka] ve smyslu § 14b) /5a), celkem [částka]. Advokát má právo na 21 % DPH ve výši [částka]. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem [částka] činí náklady řízení celkem [částka], které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal. Soud dospěl k závěru, že v tomto řízení, které bylo zahájeno podaným návrhem na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšující [částka], a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, je potřeba přistupovat při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 14b) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014. 7. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.