5 C 123/2023-15 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 14. 4. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl o tom, že žalovaný je povinen strpět užívání pozemku parcela [číslo] jehož součástí je budova ev. [číslo] část [územní celek], stavba pro rodinnou rekreaci, a pozemku parcela [číslo] vše v k. ú. a obci [obec], a aby žalovaný byl povinen tyto nemovitostí vyklidit do patnácti dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalovaný: Soud žalovanému zaslal žalobu současně s usnesením k vyjádření k žalobě, žalovaný se však ve věci nevyjádřil. Dále soud zaslal žalovanému předvolání k jednání a znovu ho vyzval k vyjádření, ani poté žalovaný žádné vyjádření soudu nezaslal, k jednání se nedostavil. <b>3. Soud v řízení proved žalobcem navržené důkazy, když po jejich zhodnocení dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:</b> 4. Žalobce a žalovaný uzavřeli darovací smlouvu o zřízení věcného břemene dne 21. 11. 2014, když smlouva byla soudu předložena. Žalobce byl dárcem nemovitostí a žalovaný byl obdarovaným a povinným z věcného břemene. Účastníci řízení jsou osobami blízkými, když žalobce je otcem žalovaného. V současné době jsou však vztahy mezi nimi konfliktní, nestýkají se. 5. Nemovitosti pozemek parcela [číslo] jehož součástí je budova ev. [číslo] v části [územní celek] a pozemek parcela [číslo] jsou v katastru nemovitostí zapsány u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov, na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Jako vlastník nemovitostí je uvedený žalovaný [celé jméno žalovaného], oprávněným z věcného břemene je žalobce [celé jméno žalobce]. 6. Věcné břemeno: Z předložené smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 21. 11. 2014 bylo zjištěno, že pod bodem V. je uvedena služebnost užívacího práva podle § 1283 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. ve prospěch žalobce, když dárce práva odpovídající věcnému břemeni služebnosti užívacího práva přijímá a obdarovaný je povinen tato práva strpět. Žalobce k tomu ve své účastnické výpovědi uvedl, že po uzavření smlouvy užíval nemovitosti až do počátku roku 2019, kdy žalovaný vyměnil zámky a odmítl žalobci dát nové klíče, od té doby brání žalobci v užívání nemovitostí, když tyto nemovitostí po dlouhou dobu žalovaný užíval k trvalému bydlení, v současné době rovněž žalovaný neumožňuje užívat nemovitosti žalobci. Byl proto nucen podat tuto žalobu. 7. Skutkovým závěrem soudu je, že v řízení žalobce prokázal, že na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene daroval nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku svému synovi [jméno] [celé jméno žalobce], nyní přejmenovanému na [celé jméno žalovaného] Smlouvou se však žalovaný zavázal strpět práva odpovídající věcnému břemeni služebnosti užívání ve prospěch žalobce. Dle sdělení žalobce žalovaný žalobci brání po dobu již tří let v užívání těchto nemovitostí. Žalovaný se nevyjádřil, soudu nepředložil žádné důkazy o tom, že by tvrzení žalobce nebyla pravdivá. Za dané situace soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o povinnosti žalovaného strpět užívání předmětných nemovitostí ve prospěch žalobce a zároveň tyto nemovitosti vyklidit, když tato práva jsou podle uzavřené smlouvy ve prospěch žalobce. 8. Po právní stránce soud vychází z § 1283 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož„ Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věci pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.“ Žalobce je tak oprávněn služebnou věc užívat kdykoliv, když jednání žalovaného tím, že vyměnil zámky a nové klíče žalobci nepředal, brání žalobci v užívání věcí, jež jsou předmětem věcného břemene. Žalobce má právo tak na ochranu svých práv vůči žalovanému, který do jeho práv bezdůvodně zasahuje. 9. Náklady řízení: Žalobce byl v řízení plně úspěšný, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. mu přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl zastoupen advokátem, ten vyúčtoval 3,5 úkonů právní služby (příprava + převzetí obhajoby, sepsání žaloby a přítomnost při jednání dne 13. 7. 2023, ½ úkonu za předžalobní výzvu) po 2 500 Kč dle §9/3 advokát. tarifu, dále čtyřikrát režijní paušál po 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 3 advokátního tarifu 6alobci tak náleží spolu s 21% DPH částka 12 039,50 Kč. Žalobci náleží i zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč. Advokátu náleží celkem 19 039,50 Kč, které soud žalobci jako účelně vynaložené náklady přiznal. 10. Povinnost plnit do patnácti dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.