5 C 401/2022-62 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Předmětem tohoto řízení zahájeného žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou soudu dne 14. 9. 2022, je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 316 Kč s příslušenstvím, přičemž dle tvrzení žalobkyně se jedná o dlužné pojistné podle pojistné smlouvy [číslo] – pojištění odpovědnosti pro podnikatele, s platností od 1. 1. 2018. Z titulu této smlouvy žalobce žádá pojistné ve výši 1 316 Kč. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že žalobce po něm žádá celé roční pojistné, ačkoliv by měl žádat jen pojistné za období od 1. 1. 2021 do zániku pojistné smlouvy 22. 4. 2021. Také uvedl, že nedostal předžalobní upomínku, nedostal oznámení o zániku pojistné smlouvy, některou korespondenci mu žalovaná posílala na nesprávnou adresu. Nároky žalobce považuje za lichvu. Navrhl žalobu zamítnout. 3. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu pojištění odpovědnosti podnikatelů [číslo] s platností od 1. 1. 2018, když podle předložené pojistné smlouvy byla smlouva uzavírána dne 29. 12. 2017. Pojistná smlouva byla uzavřena pro žalovaného [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], [IČO], [obec a číslo] 01, [část obce a číslo]. Z výpisu z živnostenského rejstříku potom bylo zjištěno, že žalovaný skutečně má [IČO], se sídlem podnikání [adresa žalovaného], když tato adresa byla zapsána od 3. 7. 2013. Původně zapsaná adresa od 19. 1. 2005 [adresa] tedy v době uzavření pojistné smlouvy již nebyla platná. Jestliže tedy žalobce posílal předžalobní výzvu právě na adresu [adresa], pak uváděl adresu nesprávnou, která neodpovídala ani smlouvě o pojištění odpovědnosti podnikatelů, ani živnostenskému rejstříku. Také jestliže žalobce v žalobě uváděl IČO žalovaného [číslo], pak se jedná o IČO nesprávné, z živnostenského rejstříku vyplývá správné [IČO], které žalovaný jako správné rovněž potvrdil. I v tomto tedy vykazovala žaloba a úkony žalobce vykazovaly nedostatky. Jestliže žalobce účtoval nezaplacené pojistné ve výši 1 316 Kč za celý rok 2021, ačkoliv se pojištění odpovědnosti skončilo dne 22. 4. 2021, pak zde neobstojí tvrzení žalovaného, že mělo být vymáháno ze strany žalobce pouze pojistné do data ukončení pojistné smlouvy. Ze smlouvy o pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob jakož i z všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO-O [číslo], a to konkrétně z článku 4 bod 4 vyplývá, že pojišťovně náleží celé pojistné za pojistný rok nebo za dobu, na kterou bylo pojištění odpovědnosti shledáno v případě: b) zániku pojištění z důvodu neplacení pojistného. Pojistné podmínky přitom jsou uvedeny přímo v pojistné smlouvě, takže neobstojí tvrzení žalovaného, že s pojistnými podmínkami nebyl seznámen. Sám žalovaný výslovně při podpisu pojistné smlouvy prohlásil, že se s pojistnými podmínkami seznámil. Žalobce tedy správně žádá pojistné za celé období jednoho roku 2021, když ve smlouvě v bodě 5 je uvedeno, že pojistné činí ročně 1 316 Kč. Žalobce má tedy právo na celou částku 1 316 Kč, když žalovaný neprokázal a ani netvrdil, že by tuto částku zaplatil. Žalobci tedy náleží částka 1 316 Kč s příslušenstvím, neboť žalobce je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Protože nebyla dlužná částka v čas a řádně zaplacena, když povinnost platit vyplývá přímo z pojistné smlouvy a této povinnosti žalovaný nedostál, musel žalobce postupovat tak, že začal neuhrazenou dlužnou částku vymáhat. Žalobci tudíž náleží i náklady za vymáhání ve výši 1 200 Kč. Tvrzení žalovaného, že žalobce chtěl vymáhat dlužnou částku prostřednictvím inkasní kanceláře a poté prostřednictvím žaloby u soudu, aby získal více finančních prostředků, neobstojí, neboť je na žalobci, jakým způsobem se domáhá zaplacení dlužné částky, kterou má žalovaný povinnost zaplatit i bez jakéhokoliv upomínání. Také tvrzení žalovaného, že mu nebyla předložena plná moc Mgr. [příjmení], nemá v tomto řízení právní význam, neboť předložení plné moci žádal v době, kdy celou věc měla v projednávání inkasní společnost. V té době ještě zastoupení Mgr. et Mgr. [příjmení] nebylo. Jestliže žalovaný tvrdil, že nevěděl, na který účet má dlužnou částku zaplatit, pak si sám odporuje, neboť v listině zaslané inkasní společností je číslo účtu, na který má platit uvedeno. Neobstojí tvrzení žalovaného, že žalobce má jiné číslo účtu, na které obvykle platil, neboť je pouze na žalobci, aby sám zvolil, na které číslo účtu mu žalovaný má pohledávku zaplatit. Podstatné pro toto řízení je tvrzení žalovaného, že předžalobní výzva mu byla zasílána na adresu sídla podnikání, která v té době nebyla platná. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že adresa [adresa], byla platná jen do 3. 7. 2013, když od 3. 7. 2013 žalovaný změnil adresu sídla svého podnikání na [část obce a číslo] [obec]. Jestliže smlouva byla uzavírána 29. 12. 2017, pak v té době již platné sídlo podnikání žalovaného bylo [část obce a číslo] [obec], když z pojistné smlouvy nevyplývá, že by žalovaný tvrdil jinou adresu sídla podnikání. Předžalobní výzva tak žalovanému nebyla před podáním žaloby řádně doručena, tato skutečnost má vliv na rozhodnutí o nákladech řízení. 4. Po právní stránce soud posuzoval věc podle zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, neboť se jedná o nároky z pojistné smlouvy uzavřené za účinnosti tohoto zákona. Dle § 2758 obč. zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 obč. zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Protože se žalovaný v pojistné smlouvě zavázal platit pojistné splatné 1. dne pojistného období, svoji povinnost však nesplnil, zaniklo pojištění pro nezaplacení pojistného po marné výzvě žalobce. Žalovaný je však povinen za pojištěnou dobu žalobci pojištění zaplatit. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky vyplývá z § 1970 obč. zákoníku, jehož výše je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. v platném znění. 5. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalobce byl v řízení plně úspěšný, soud mu však náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť ve smyslu § 142a odst. 1 žalobce, který měl v řízení úspěch o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestli žalovanému ve lhůtě nejméně sedm dní před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V tomto případě však žalobce nezaslal žalovanému řádně a včas sedm dní před podáním návrhu na vydání platebního rozkazu předžalobní výzvu, když tuto doručoval na nesprávnou adresu, v té době neplatnou. Tato skutečnost má vliv na to, že soud rozhodl o tom, že žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Jestliže tedy žalobce žádal za zastoupení advokátem částku 5 119 Kč a další náklady za zastupování v rámci řízení před soudem, pak tyto náklady soud žalobci nepřiznal. Soud přitom neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 142a odst. 2 o. s. ř., pro něž by soud výjimečně mohl náhradu nákladů řízení zcela nebo z části žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal. 6. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.