5 C 424/2022-16 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Oba manželé podali u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 23. 12. 2022 návrh na rozvod manželství. Jednalo se o společný návrh účastníků na rozvod manželství. 2. Předmětem tohoto řízení je rozvod manželství účastníků uzavřeného dne [datum] před Vietnamským velvyslanectvím v České republice. S ohledem na to, že účastníci jsou oba občany Vietnamské socialistické republiky, kteří žijí na území České republiky, v okrese [obec], rozhoduje ve věci Okresní soud v Českém Krumlově. Soud posuzoval věc rozvodu manželství podle Vietnamského zákona o rodině č. 52/2014/G113 ze dne 19. 7. 2014, který nabyl účinnosti 1. 1. 2015. Podle kapitoly IV. ukončení manželství, části 1, a to čl. 51 manželka, manžel nebo oba manželé současně mají právo žádat soud o rozvedení manželství. Podle čl. 55 v případě, že manželé společně žádají o rozvod, pak jestliže se zjistí, že se obě strany chtějí rozvést skutečně dobrovolně a již se dohodly na rozdělení majetku, na péči, výživě a výchově dětí, a to s ohledem na zajištění odůvodněných práv manželky a dětí, vyhlásí soud rozvedení manželství souhlasným prohlášením; pokud k dohodě nedojde nebo dohoda byla učiněna, avšak nejsou jí zajištěna odůvodněná práva manželky a dětí, rozhodne ve věci rozvodu soud. 3. S ohledem na to, že oba účastníci požádali o rozvod manželství, obě strany soudu prohlásily, že se skutečně chtějí rozvést dobrovolně, sdělily soudu, že se dohodly na rozdělení majetku, když soudu předložily dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a úpravě bydlení pro dobu po rozvodu manželství s úředně ověřenými podpisy ze dne 26. 10. 2022, zároveň soudu sdělili, že z manželství se žádné děti nenarodily, vyhlásil soud ve smyslu článku 55 Vietnamského zákona o rodině č. 52/2014/G113 ze dne 19. 7. 2014, který vešel v účinnost dne 1. 1. 2015, rozvedení manželství souhlasným prohlášením, neboť byly splněny podmínky uvedené v článku 55 o rozvedení manželství souhlasným prohlášením. 4. Výrok o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, odpovídá § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.