7 C 269/2023-34 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 23. 8. 2023 domáhali určení, že [jméno] [příjmení] (dále jen zůstavitelka) byla ke dni své smrti výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] ostatní plocha v k. ú. a obci [obec]. Zůstavitelka byla matkou tří dětí. [celé jméno žalobce], [datum narození], který zemřel dne 6. 1. 2023, dále žalobkyně a) a žalovaného. Všichni dědili v původním dědickém řízení projednaném u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka] jakožto dědicové v I. dědické skupině dle zákona o dědické posloupnosti rovným dílem, tj. každý třetinou dědictví, které neodmítli. Pozůstalý syn [celé jméno žalobce] zemřel dne 6. 1. 2023 a jeho právními nástupci jsou potomci a zároveň vnuci zůstavitelky, v daném případě žalobkyně b) a žalobce c). Po skončení původního řízení vyšel najevo nový majetek zůstavitelky uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku a Český úřad zeměměřický a katastrální dal podnět k dodatečnému projednání dědictví. Vlastníkem tohoto pozemku se zůstavitelka stala na základě rozhodnutí pozemkového úřadu [číslo] ze dne 10. 2. 2000. V dědickém řízení ve věci dodatečného projednání dědictví vedeném pod sp. zn. [spisová značka] byl předmětný pozemek projednáván ve shora uvedeném okruhu dědiců, přičemž žalovaný zpochybnil vlastnické právo zůstavitelky s tvrzením, že mu byl vydán jakožto vlastníkovi rozhodnutím pozemkového fondu. Žádné listiny nedoložil. Za daného stavu notář konstatoval spornost předmětného aktiva dědictví a dědické řízení o dodatečném projednání dědictví bylo zastaveno. Žalobce c) se pokoušel iniciovat jednání s žalovaným, vedl komunikaci o smírném a mimosoudním vyřešení, které ale nevedlo k vyřešení sporné otázky. Žalobci tak nemají jinou možnost dosáhnout dodatečného projednání majetku zůstavitelky v pozůstalostním řízení, než podáním této žaloby. Na tomto určení mají naléhavý právní zájem, neboť rozhodnutí soudu bude podkladem pro dodatečné projednání dědictví. 2. Žalovaný namítl zamítnutí žaloby, protože je vlastníkem předmětného pozemku na základě darovací smlouvy. Z plné moci udělené mu zůstavitelkou vyplývá, že s pozemkem může nakládat podle vlastní úvahy, a že jí mohl zastupovat i u soudu. Chtěl tento pozemek na sebe„ přepsat“, což mu však katastrální úřad odmítl a odkázal ho na soudní řízení. Už osm let čeká na usnesení soudu, žalobu však nepodal. Listinami katastrálního úřadu byla porušena jeho práva, pozemek by neměl být zařazen do dědictví. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že předmětná parcela nebyla dosud oddělena z darovaných pozemků. 3. Z usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 3. 11. 2015, soud zjistil, že bylo zastaveno řízení o dodatečném projednání dědictví tak, jak je uvedeno v žalobě. 4. Z rozhodnutí Okresního úřadu [obec], Pozemkového úřadu čj. PÚ [číslo] ze dne 10. 2. 2000 soud zjistil, že zůstavitelka je vlastnicí parcely [číslo] ostatní plocha o výměře 1703 m2 v k. ú. a obci [obec], která byla oddělena z pozemku PK [anonymizováno] ([číslo] m²) a PK [anonymizováno] (300 m²). Součástí rozhodnutí je i příslušný geometrický plán. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 3. 2000 a do katastru nemovitostí bylo zapsáno s účinky ke dni [datum]. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] ze dne [datum], soud zjistil, že zůstavitelka je vedena jako vlastnice předmětného pozemku. 6. Žalobci se obrátili na žalovaného s předžalobní výzvou ze dne 11. 4. 2023, aby jim do 30. 4. téhož roku předložil, či zaslal listinu svědčící o jeho vlastnickém právu k předmětnému pozemku. V opačném případě jim měl sdělit, zda je ochoten poskytnout součinnost k odstranění spornosti předmětného aktiva zůstavitelky tak, aby mohlo dojít k dodatečnému projednání dědictví. 7. Žalovaný přípisem ze dne 16. 4. 2023 zaslal žalobcům kopie odůvodnění rozhodnutí Okresního úřadu, Pozemkového úřadu ze dne 10. 2. 2000, identifikace parcel a darovací smlouvy z 10. 11. 2000. 8. Z e-mailové korespondence z období od 18. 4. 2023 do 3. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl žalobci bezvýsledně vyzýván k doložení tvrzení o vlastnictví předmětného pozemku. 9. Z listin předložených žalovaným soud zjistil, že mu zůstavitelka udělila plnou moc k zastupování při projednávání pronájmu a prodeje nemovitostí. Okresní úřad v [obec] přípisem ze dne 3. 10. 1996 vyzývá zůstavitelku k zaplacení nedoplatku přídělové ceny ve výši 14 532 Kč. Podle doloženého opisu podacího lístku tuto částku zaplatil žalovaný dne 16. 12. 1996. 10. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 1. 5. 2004 soud zjistil, že pozemky PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno] jsou zapsány jako vlastnictví žalovaného. Výměra prvního činí 695 m² a druhého 12 116 m2. Z toho vyplývá, že již odpovídají stavu po oddělení žalovaného pozemku. 11. Žalovaný byl v průběhu prvního jednání vyzván, aby prokázal, že mu předmětný pozemek, vzniklý oddělením z PK parcel, byl zůstavitelkou darován s tím, že v opačném případě bude žalobě vyhověno. 12. Z následně předložené darovací smlouvy uzavřené mezi zůstavitelkou jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným soud zjistil, že byla uzavřena dne 10. 11. 2000, účinky vkladu práva vznikly dne 22. 11. 2000. Předmětem darování jsou pozemky vydané zůstavitelce na základě rozhodnutí Okresního úřadu v [obec], Pozemkového úřadu čj. PÚ [číslo], PÚ [číslo] a PÚ [číslo]. Pozemek parc. č. PK [anonymizováno] je zde uveden s výměrou 995 m2 a PK [anonymizováno] s výměrou 13 519 m2. 13. Skutkovým závěrem soudu je, že zůstavitelka ke dni své smrti vlastnila pozemek p. [číslo] ost. plocha, v k. ú. a obci [obec], vzniklý oddělením z pozemků PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno] o celkové výměře 1 703 m2 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 3. 2000 a zápis v katastru nemovitostí byl proveden ke dni 25. 5. 2000) Je nepochybné, že žalovaný pozemek vzniknul ještě před darováním dalších pozemků zůstavitelkou žalovanému a nebyl předmětem darovací smlouvy ze dne 10. 11. 2000 (právní účinky vkladu vznikly dnem 22. 11. 2000). Za daného stavu mají žalobci naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitelka byla ke dni své smrti vlastníkem předmětného pozemku, protože bez tohoto určení by nebylo provedeno dodatečné projednání dědictví po zůstavitelce. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšným žalobcům přiznal právo na jejich náhradu, které je tvořeno zaplaceným soudním poplatkem 5 000 Kč, pěti úkony advokáta (příprava a převzetí, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby a dvě jednání soudu) po 7 440 Kč (odměna za tři zastupované osoby po 3 100 Kč snížená o 20 % podle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a pěti režijními paušály po 300 Kč, to vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o 21 % DPH. 15. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.