12 C 307/2020-7 — Okresní soud v České Lípě

Žalobce žádal, aby jeho vyživovací povinnost k žalované byla zrušena od 1.12.2020. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že je otcem žalované, žalovaná pobírá invalidní důchod. S matkou žalované, která je její opatrovnicí, se na zrušení výživného dohodli. Opatrovnice žalované se zrušením vyživovací povinnosti souhlasila a potvrdila údaje uvedené žalobcem. Podle §911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. V posuzovaném případě bylo ze spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka] zjištěno, že žalovaná má omezenou svéprávnost, její opatrovnicí je její matka [jméno] [příjmení]. Součástí tohoto spisu jsou také listiny o poměrech žalované, ze kterých vyplývá, že žalovaná pobírá invalidní důchod ve výši 1 833 Kč, příspěvek na péči 12 800 Kč a příspěvek na mobilitu 550 Kč. Z uvedených zjištění je tedy zřejmé, že potřeby žalované jsou již zajištěny invalidním důchodem a dávkami státní sociální podpory a vyživovací povinnost žalobce k žalované již netrvá. Soud proto žalobě o zrušení výživného vyhověl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy podle §142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Dle obsahu spisu však žalobci žádné náklady nevznikly a soud tedy o nich rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.