14 C 274/2019-55 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 640 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 3. 7. 2017 smlouvu o úvěru ve výši 10 635 Kč. Žalovaný se zavázal splácet tento úvěr formou dvaceti měsíčních splátek po 640 Kč. Splatnost poslední splátky měla být 20. 3. 2019. Úvěr byl čerpán v plné výši tak, že věřitel za dlužníka zaplatil cenu zboží [právnická osoba] Protože žalovaný zaplatil pouze devatenáct splátek a s poslední splátkou se dostal do prodlení, byl vyzván k doplacení dluhu dne 3. 4. 2019, dluh však nedoplatil a proto byl celý zbytek dluhu zesplatněn ke dni 22. 6. 2019 dluh se skládá z nesplacené jistiny 593 Kč, smluvního úroku ve výši 6 Kč a dlužného pojistného ve výši 41 Kč. Pohledávka v této výši byla postoupena na žalobkyni ke dni 10. 7. 2019 a o tom byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 12. 7. 2019. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 3. 7. 2017 smlouvu o úvěru ve výši 10 635 Kč. Žalovaný se zavázal splácet tento úvěr formou dvaceti měsíčních splátek po 640 Kč. Splatnost poslední splátky měla být 20. 3. 2019. Protože žalovaný zaplatil pouze devatenáct splátek a s poslední splátkou se dostal do prodlení, byl vyzván k doplacení dluhu dne 3. 4. 2019, dluh však nedoplatil a proto byl celý zbytek dluhu zesplatněn ke dni 22. 6. 2019 dluh se skládá z nesplacené jistiny 593 Kč, smluvního úroku ve výši 6 Kč a dlužného pojistného ve výši 41 Kč. Pohledávka v této výši byla postoupena na žalobkyni ke dni 10. 7. 2019 Podle ustanovení § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel smluvní povinnost splnil a poskytl žalovanému částku 10 635 Kč, ovšem žalovaný v rozporu se smlouvu dlužnou částku včetně úroku a poplatků zcela nesplatil. Pohledávka za žalovaným pak byla podle § 1895 o. z. postoupena na žalobkyni, která tak vstoupila do práv věřitele. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 904 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 640 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.