38 C 327/2020-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná zapsala svou dceru [jméno] [jméno] [celé jméno žalované] do školní družiny, kterou provozuje žalobkyně. Žalovaná neuhradila přes upomínky (v souladu se směrnicí žalobkyně účtována pokuta 150 Kč za každou upomínku, celkem 900 Kč) na poplatku za zájmové vzdělávání za měsíce prosinec 2019 a leden 2020 vždy částku 75 Kč a za únor 2020 částku 104 Kč. Na svůj dluh žalovaná uhradila pouze částku 530 Kč. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], byla dne 1. 10. 2019 přijata do školní družiny a žalovaná ji dále dne 11. 10. 2019 přihlásila ke stravování ve školní jídelně žalobkyně a zavázala se uhradit (obdobně jako v případě přihlášky do školní družiny) pokutu ve výši 150 Kč za každou upomínku zaslanou v důsledku prodlení s úhradou stravného. Žalovaná nezaplatila úplatu za školní družinu ve výši 75 Kč za měsíc prosinec 2019 a byla na dluh upozorněna dopisem ze dne 13. 1. 2020 a následně upomínána se smluvní pokutou ve výši 150 Kč ve dnech 10. 2. 2020, 3. 3. 2020 a 6. 4. 2020 (dlužná částka 525 Kč). Dále žalovaná nezaplatila úplatu za školní družinu ve výši 75 Kč za měsíc leden 2020 a byla na dluh upozorněna dopisem ze dne 10. 2. 2020 a následně upomínána se smluvní pokutou ve výši 150 Kč ve dnech 3. 3. 2020 a 6. 4. 2020 (dlužná částka 375 Kč). Dopisem ze dne 5. 5. 2020 byla žalovaná upozorněna, že po umoření částky 75 Kč za leden 2020 splátkou na účet zbývají k úhradě smluvní pokuty 300 Kč. Na neuhrazení úplaty za školní družinu ve výši 75 Kč za měsíc únor 2020 a nedoplatku na neodhlášené obědy ve výši 29 Kč byla žalovaná upozorněna dopisem ze dne 5. 3. 2020 a následně upomenuta se smluvní pokutou ve výši 150 Kč dne 6. 4. 2020 (dlužná částka 254 Kč). Splátkou na účet byl v souladu s dopisem žalobkyně ze dne 5. 5. 2020 obsahujícím upozornění pro žalovanou umořen dluh za úplatu za školní družinu za měsíc únor 2020 a nedoplatku na neodhlášené obědy ve výši 29 Kč a k úhradě tak zbývá smluvní pokuta ve výši 150 Kč. K úhradě celkové částky 624 Kč (po umoření jistiny dluhu za měsíce prosinec 2019 až únor 2019 a části smluvních pokut ve výši 276 Kč dne 29. 4. 2020) byla žalovaná vyzvána dne 13. 7. 2020. 4. Soud dospěl k závěru, že zájmové vzdělávání ve školní družině a stravování ve školní jídelně jsou školskými službami poskytovanou za úplatu ve smyslu ust. § 123 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ujednání o platbě za upomínku je smluvní pokutou ve smyslu ust. § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), které je podle soudu sjednáno v souladu se zákonem. Žalovaná nehradila sjednanou úhradu za vzdělávání ve školní družině řádně a včas a žalobkyni vznikl nárok na úhradu dlužných úhrad a smluvních pokut, tedy i nedoplatku ve výši 624 Kč, soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. 5. Závěrem soud podotýká, že do budoucna bude moci na přihlášku ke stravování či do školní družiny nahlížet jako na spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neboť dle jeho názoru zde v důsledku poskytování služeb za úplatu vzniká vztah podnikatel - spotřebitel. V návaznosti soud zváží přiznávání smluvních pokut, které byly v tomto případě dle jeho názoru zbytečně zasílány ve stejných termínech zvlášť pro každou pohledávku, čímž docházelo k navyšování dluhu, jenž po částečné úhradě tvoří právě nedoplatek smluvních pokut. Za problematickou považuje soud rovněž poslední větu smluvních podmínek uvedených v přihlášce, podle níž se smluvní strany vzdávají práva podat soudu návrh na snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty podle § 2051 o.z. Podle § 1813 o.z. jsou však zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele a souladu s navazujícím § 1814 písm. j) o.z. jsou konkrétně zakázána ujednání, která zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek či mu v uplatnění takového práva brání, nebo ukládají spotřebiteli povinnost uplatnit právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce, který není vázán právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele. V obdobných případech soud po zvážení, zda žalobu v části o zaplacení smluvní pokuty za zaslané upomínky v plném rozsahu zamítnout, přistupuje k jejímu poměrnému snížení za účelem spravedlivé náhrady za zasílané výzvy a upomínky. 6. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 936 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z odměny právní zástupkyně za dva úkony právní služby spočívající v převzetí věci a sepisu žaloby (2x 200 Kč) a půlúkon spočívající v sepisu předžalobní upomínky (100 Kč) a § 6 odst. 1, § 7 bod 2, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1,2 advokátního tarifu za úkon právní služby spočívající v účasti u jednání dne 7. 12. 2020 (1x 500 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se čtyřmi úkony právní služby (3x 100 Kč, 1x 300 Kč) a částky ve výši 336 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů u zdejšího soudu podala již více než 30. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 8. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.