38 C 359/2020-18 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu. Žalovaný přes výzvy ze strany žalobkyně dluží pojistné za období od 18. 7. 2019 do 14. 8. 2019, kdy nastaly účinky ukončení pojištění, a dále poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že pojistná smlouva byla mezi účastníky ([právnická osoba]) uzavřena dne 18. 7. 2019. Předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla zahrnující pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], a to na dobu neurčitou s tím, že žalovaný se zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši po slevě 7 016 Kč Smluvní strany si sjednaly čtvrtletní období s pojistným ve výši 1 754 Kč. Žalovaný dne 6. 8. 2019 vypověděl pojistnou smlouvu a žalobkyně dne 13. 8. 2019 výpověď ze strany žalovaného akceptovala a vyúčtovala mu dlužné pojistné ve výši 526 Kč. Dne 14. 9. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného spolu s náklady na upomínání ve výši 200 Kč do 29. 10. 2019. 4. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v tehdy platném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojištění zaniklo výpovědí ve smyslu § 12 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. a ust. § 2807 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobkyni z uzavřené smlouvy vznikl nárok na zaplacení dlužného pojistného ve smyslu § 13 odst. 2 zákona 168/1999 Sb., pokud jej požaduje za období od 18. 7. 2019 do 14. 8. 2019, považuje soud tento její nárok za důvodný. Žalobkyně se dále domáhala částky 200 Kč z titulu poplatků za upomínání dle svého Sazebníku administrativních poplatků (fakticky všeobecných obchodních podmínek). Takto zpoplatněné upomínky mají ale dle soudu charakter smluvních pokut. S ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle něhož v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), nemohl soud žalobkyni smluvní pokuty přiznat, neboť pojistná smlouva mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou spotřebitelskou a ujednání o smluvní pokutě neobsahovala. Žalovaný dosud dlužné pojistné neuhradil, proto soud žalobě vyhověl co do částky 526 Kč a zamítl ji do částky 200 Kč. 5. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyni úspěšné pouze z části (aritmeticky 72 %) přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 655 Kč. Ty celkové dosáhly výše 1 489 Kč a podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 6. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.