12 C 367/2020-14 — Okresní soud v České Lípě

Navrhovatelka žádala, aby její manželství bylo rozvedeno, odpůrce s rozvodem souhlasil. Z obsahu návrhu, oddacího listu účastníků a z jejich občanských průkazů bylo zjištěno, že oba účastníci uzavřeli své druhé manželství, oba jsou občany ČR. Z manželství účastníků se nenarodily žádné děti. Poslední společné bydliště účastníků je na okrese [obec]. Podle § 755 odstavec 1 občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle §756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, podle §755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V posuzovaném případě má soud z účastnických výslechů a ze shodných tvrzení účastníků za prokázané, že déle než jeden rok spolu jako manželé fakticky nežijí, i když nadále bydlí ve stejném bydlišti. Žijí však odděleně a ani jeden z nich nemá zájem na zachování manželství. Z uvedeného zjištění je zřejmé, že manželství účastníků je rozvráceno tak, že nelze očekávat obnovení soužití účastníků. Podmínky citovaného ustanovení občanského zákoníku jsou tedy v daném případě splněny a návrhu na rozvod bylo vyhověno. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud ve zřejmě rozdílných představách o soužití v manželství. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení také v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských.