14 C 177/2020-27 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 800 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 19. 11. 2019 kupní smlouvu o prodeji autobaterie v hodnotě 1 800 Kč. Kupní cena byla podle vystavené faktury splatná dne 3. 12. 2019, žalovaný však kupní cenu neuhradil, ačkoliv koupenou baterii převzal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: účastníci uzavřeli dne 19. 11. 2019 kupní smlouvu o prodeji autobaterie v hodnotě 1 800 Kč. Kupní cena byla podle vystavené faktury splatná dne 3. 12. 2019, žalovaný však kupní cenu neuhradil, ačkoliv koupenou baterii převzal. Podle ustanovení 2085 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále je„ o. z.“) jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Podle § 2118 o. z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč.