15 C 221/2021-43 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 3 510 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 624,01 Kč. V žalobě uvedl, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence Žalovaný splnil tuto povinnost ke dni 1. 2. 1983. Žalovanému tímto vznikla povinnost platit televizní poplatek, a to v souladu se zákonem 348/2005 Sb. Žalovaný dluží žalobci částku 3 510 Kč s přísl.. Jedná se o měsíční platby za období od prosince 2017 do srpna 2020, kdy žalovaný nezaplatil v tomto období žádnou platbu. 2. Soud především upozorňuje, že žalobce evidoval žalovaného na základě neúplných a zkreslených osobních údajů. Teprve ve spolupráci s [stát. instituce] a rodinou žalovaného se podařilo žalovaného řádně identifikovat, tak aby měl způsobilost v řízení vystupovat. 3. Žalovaný a jeho zástupkyně (dcera) před soudem vysvětlili, že v roce 2017 se žalovaný s manželkou přestěhoval z [anonymizováno] do domu dcera v [anonymizována tři slova], kde všichni žijí ve společné domácnosti a na toto místo je řádně hrazen televizní poplatek. Rodinný dům v [anonymizováno] žalovaný prodal, řádně odhlásil dodávky elektřiny a vody, ale zapomněl na televizní poplatek. Z tohoto důvodu požádal o prominutí poplatku. Je si vědom, že žalobce bez součinnosti s tím, nemohl zjistit skutečnosti související s přestěhováním domácnosti, byl by ochoten uhradit alespoň část nákladů řízení. Zástupkyně žalovaného v průběhu řízení soudu sdělila, že se pokusila na poště v [obec] rodičům zrušit televizní poplatek, ale zjistili pouze spojovací číslo, ale následně se pracovnice pošty nedostala do systému, vykazovalo jí to nějaké storno. 4. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků, výzvou [právnická osoba] ze dne 26. 11. 2020, přehledem nezaplacených předpisů s výpočtem zákonného úroku z prodlení, kopií poštovní dodejky, specifikací výpočtu kapitalizovaného úroku. 5. Žalovaný prostřednictvím své zástupkyně soudu předložil doklady, ze kterých vyplývá, že na adrese [adresa žalovaného], a to čtvrtletně ve výši 405 Kč. Žalobce soudu úhrady ze strany paní [příjmení] potvrdil s tím, že eviduje dluh za dva měsíce. Po kontrole dokladů soud dospěl k závěru, že vykázání dluhu zřejmě souvisí s tím, že paní [příjmení] hradí televizní poplatek čtvrtletně zpětně. Dále žalobce k dotazu soudu potvrdil, že v domě, kde původně měl žalovaný přihlášen televizní poplatek, tj. [anonymizováno] je jako plátce televizního poplatku přihlášen [jméno] [příjmení]. 6. [stát. instituce] dne 21. 7. 2021 soudu sdělil, že [celé jméno žalovaného] se odstěhoval do [obec] dne 11. 12. 2017. 7. Podle § 2 odst. 2 zákona 348/2005 Sb. se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač“) Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Podle § 3 odst. 2 poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 8. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradu, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 9. V tomto případě žalovaný prokázal, že od 2017 již neužívá dům [anonymizováno], ve kterém samostatně užíval televizní přijímač. Bylo nesporně prokázáno, že v domě v [obec] bydlí ve společné domácnosti s manželkou a rodinou své dcery a televizní poplatek je v tomto místě hrazen, stejně na původní místě. Soud tedy dospěl k závěru, že i když žalovaný nesplnil svou povinnost k odhlášení televizního poplatku, tak není povinen k duplicitním platbám, když na obou místech je televizní poplatek řádně hrazen, zejména když žalovaný žije ve společné domácnosti se svou a manželkou a rodinou své dcery. Soud tedy žalobu z tohoto důvodu zcela zamítl. 10. Pokud jde o náklady řízení tak procesní úspěch měl v tomto řízení žalovaný. Nicméně soud přihlédl k tomu, že žalovaný neoznámil žalobci údaje směřující k odhlášení televizního poplatku a na výzvy žalobce k jeho zaplacení nereagoval. Skutečnosti, shora uvedené, pro které soud žalobu zamítl, nemohly být žalobci před podáním žaloby známy a v okamžiku podání žaloby tedy žalobce důvodně předpokládal splnění podmínek pro uplatnění svého nároku. Soud tedy k těmto skutečnostem přihlédl a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení, a to analogicky dle § 162 odst. 3 o.s.ř. Na náhradu nákladů řízení byla přiznána náhrada za soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu za 2 úkony právního zastoupení po 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč a DPH 21 % z částky 600 Kč, tj. 126 Kč Celkem činí náklady řízení částku 1 726 Kč.