34 C 301/2020-22 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 670 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, přičemž žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a dluží tak žalobkyni na jistině částku 8 168,56 Kč a na poplatku částku 7 004,44 Kč. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudu České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Lustrací žalovaného bylo zjištěno, že se jedná o [anonymizováno] státního příslušníka. Dle výpisu ISZR měl žalovaný na území České republiky povolen trvalý pobyt do [datum]. Ředitelství služby Cizinecké policie České republiky – informační oddělení k dotazu soudu sdělilo, že žalovaný nemá povolen žádný druh pobytu dle zákona o pobytu cizinců, jeho pobyt za účelem rodinným byl zrušen ke dni [datum] Poslední hlášená adresa pobytu od [datum] do [datum] je adresa [adresa]. VZP ČR k dotazu soudu sdělila, že žalovaný není od 1. 6. 2018 jejím pojištěncem a to z důvodu ukončení zaměstnání cizince mimo země EU. ČSSZ sdělila, že u žalovaného eviduje adresu [adresa]. Podle Smlouvy mezi Českou republikou a [země] [anonymizováno 6 slov] zveřejněné sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod [číslo] Sb. m. s. (dále jen„ Smlouva“) konkrétně podle článku 1 odst. 1 písm. a) se za občanské věci považují věci, které vznikají z občanskoprávních, rodinněprávních, pracovněprávních a obchodněprávních vztahů. Podle článku 48 odst. 5 Smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Soud se zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě. Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni [datum]) neměl žalovaný na území České republiky bydliště, když jeho pobyt na území České republiky byl ukončen ke dni [datum] a z dosud zjištěných skutečností nelze dospět k závěru, že žalovaný na území České republiky bydlel/zdržoval se i poté, co mu byl jeho pobyt ze strany českých úřadů ukončen. Nedostatek pravomoci českých soudů k rozhodnutí představuje neodstranitelnou podmínku řízení, proto soud postupoval podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. a řízení zastavil. Pro úplnost soud dodává, že za situace, kdy není dána k rozhodování ve věci pravomoc českých soudů, nemá ani povinnost zjišťovat adresu žalovaného v zahraničí. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Výrok III. se opírá o ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, podle kterého soud vrátí z účtu zaplacený soudní poplatek snížený o 20%, nejméně o 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v této věci činil zaplacený soudní poplatek pouze 1 000 Kč, žalobkyni se zaplacený soudní poplatek nevrací.