37 C 194/2021-8 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se žalobou podanou dne 13.10.2021 domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči svým dcerám. Uvedl, že naposledy byla vyživovací povinnost upravena rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 3.6.2005, č.j. [číslo jednací]. Dcera [jméno] ukončila studium v červnu 2018 a po dohodě s matkou dcer hradil výživné do doby, než vystuduje i dcera [obec], která ukončila studium v červnu 2021. Obě dcery se již tedy nepřipravují na budoucí povolání a není tak důvod výživné dále hradit. 2. Žalované s ukončením vyživovací povinnosti otce souhlasily. Potvrdily, že obě již ukončily studium a otec na výživném nemá žádný dluh. 3. Soud věc projednal v souladu s § 115a o.s.ř. bez účasti žalobce i žalovaných. 4. Na daný spor je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., a to § 911, dle kterého výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 5. Ze shodných tvrzení účastníků tedy vyplývá, že žalované jsou dcery žalobce, na které mu bylo soudem určeno výživné. Žalované potvrdily, že nárok na výživné již zanikl, kdy ukončily přípravu na budoucí povolán. Bylo tedy prokázáno, že žalované již nejsou osoby oprávněné k poskytování výživného ze strany otce, a proto soud vyživovací povinnost zrušil. 6. Žádný z účastníků nepožadoval přiznání nákladů řízení, objektivně žádnému z nich žádné náklady ani nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. uvedeno.