38 C 369/2020-17 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu„ Naše auto“, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla s počátkem pojištění od 14. 7. 2018 a ročním pojistným ve výši 20 605 Kč. Žalovaný dluží pojistné za období od 15. 7. 2018 do 23. 11. 2018. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne 13. 7. 2018 pojistnou smlouvu s počátkem pojištění ke dni 14. 7. 2018, jejímž předmětem bylo komplexní pojištění [příjmení] auto zahrnující pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Peugeot, typ 607, [registrační značka] a roční pojistné činilo po slevě 20 605 Kč. V předžalobní upomínce byla dlužná částka vyčíslena na 12 042 Kč a sestávala z pojistného ve výši 7 441 Kč za období od 14. 7. 2018 (splatnost předepsaného ročního pojistného) do 23. 11. 2018, kdy byla pojistná smlouva ukončena, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 245 Kč a poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 4 356 Kč. 4. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojištění zaniklo ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. pro nezaplacení pojistného a žalobkyni z uzavřené smlouvy vznikl nárok na zaplacení dlužného pojistného ve smyslu § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. za období od 14. 7. 2018 do 23. 11. 2018 Částku 7 441 Kč žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. 5. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.