38 C 52/2021-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu s pojistným splatným ročně. Žalovaná přes výzvy ze strany žalobkyně dluží pojistné za období od 5. 9. 2019 do 27. 12. 2019, kdy došlo k ukončení pojistné smlouvy a žalobkyně se dále domáhá částky 200 Kč z titulu poplatku za upomínky. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že účastníci (obchodní firma žalobkyně byla do 21. 12. 2019 Generali pojišťovna a.s.) uzavřeli dne 5. 9. 2019 pojistnou smlouvu (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem pojištění vozidla zahrnující pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky Renault, model Laguna, [registrační značka], a to na dobu neurčitou s tím, že žalovaná se zavázala hradit žalobkyni roční pojistné ve výši po slevě 3 060 Kč. Za součást smlouvy byly označeny příslušné všeobecné pojistné podmínky, přílohou byl rovněž sazebník administrativních poplatků (dále jen„ sazebník“). Žalovaná nato neuhradila pojistné a byla dne 6. 11. 2019 vyzvána k jeho úhradě spolu s náklady na upomínání ve výši 50 Kč do 27. 12. 2019 a upozorněna na zánik pojištění v případě neuhrazení před uplynutím lhůty. Smlouva byla ukončena ke dni 27. 12. 2019, o čemž byly žalovaná informovány v oznámení ze dne 16. 1. 2020 (dluh 961 Kč) a celková výše pohledávky za žalovanou uvedená v upomínce ze dne 22. 2. 2020 činila k tomuto dni 1 161 Kč (nedoplatek pojistného 961 Kč a aktuální náklady na upomínání 200 Kč). V předžalobní upomínce ze dne 16. 6. 2020 byla celková částka navýšena na 3 141,50 Kč (jistina 1 160,50 Kč, úrok z prodlení 45 Kč a poplatek spojený s vymáháním pohledávky 1 936 Kč). 4. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v tehdy platném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojištění zaniklo ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zákona pro nezaplacení pojistného. Žalobkyni z uzavřené smlouvy vznikl nárok na zaplacení dlužného pojistného ve smyslu § 13 odst. 2 zákona 168/1999 Sb., pokud jej požaduje za období od 5. 9. 2019 do 27. 12. 2019, považuje soud tento její nárok za důvodný. Částku 960 Kč (součin ročního pojistného a počtu dní pojistného období vynásobený počtem pojištěných dnů) žalovaná doposud neuhradila. Žalobkyně se domáhala dalších 200 Kč z titulu poplatků za upomínání dle svého sazebníku poplatků (fakticky všeobecných obchodních podmínek). Takto zpoplatněné upomínky mají ale dle soudu charakter smluvních pokut. S ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle něhož v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), nemohl soud žalobkyni smluvní pokuty přiznat, neboť pojistná smlouva mezi žalobkyní a žalovanou je smlouvou spotřebitelskou a ujednání o smluvní pokutě neobsahovala. Vzhledem k množství zaslaných upomínek a oznámení však soud považoval za spravedlivé přiznat žalobkyni částku 100 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 1 060 Kč a zamítl ji do částky 100 Kč. 5. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyni neúspěšné pouze z poměrně nepatrné části přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právní zástupkyně za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 6. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.