10 C 1/2022-14 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u zdejšího soudu dne 31. 1. 2022 po žalovaném stanovení vyživovací povinnosti na zletilé dítě. Žalobu odůvodnila tím, že v současné době studuje, zvýšily se jí náklady na školu a jízdné, došlo k navýšení běžných životních nákladů. Požadovala výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne v měsíci předem, počínaje dnem rozhodnutím soudu. Svůj návrh doplnila na výzvu soudu dne 21. 2. 2022 s tím, že bydlí ve společné domácnosti se svou matkou [celé jméno žalované], která jí veškeré náklady spojené s bydlením a školou hradí. Žalovaný má stanovenou vyživovací povinnost na ni jako nezletilou ve výši 2 000 Kč, a to od roku 2010. Ovšem nyní došlo ke změně poměrů, které odůvodňují zvýšení výživného. Žalobkyně studuje od 1. 9. 2021 na [anonymizována dvě slova] škole a střední odborné škole v [obec], bydlí u své matky [celé jméno žalované] v nájemním bytě, kdy ve společné domácnosti dále bydlí přítel matky [jméno] [jméno]. Žalovaný [celé jméno žalovaného] má čistý měsíční příjem 16 019 Kč. Matka je v insolvenci, má v pěstounské péči sestru [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum]. Společné náklady na bydlení tvoří celkem kolem 10 000 Kč, dále se hradí zálohy za energie kolem 2 000 Kč. Se studiem na střední škole byly spojeny jednorázové vstupní náklady, a to nákup učebnic za 792 Kč, což žalobkyně doložila, kromě toho si kupovala sešity za 120 Kč, k čemuž neměla žádné doklady. Příjmy nevlastního otce nezná, ví pouze, že ten je v současné době v pracovní neschopnosti s kolenem, náklady na oblečení ani na jídlo nezná, toto hradí matka a nevlastní otec. Do školy dojíždí každý den, s kartou jí stojí jízdné 14 Kč denně, měsíčně tedy kolem 280 Kč – 300 Kč, svačiny dostává z domova, přičemž na škole je dopolední i odpolední vyučování, jde o tříleté studium. Žádná zdravotní omezení nemá, pouze bere léky na alergii, za které se doplácí 100 Kč – 200 Kč, alergie u ní byla zjištěna 31. 8. 2021, vedle toho bere hormonální antikoncepci, za kterou platí 500 Kč měsíčně, žádné brigády neměla, a to ani o prázdninách, koníčky ani jiné finančně náročnější zájmy nemá. 2. Žalovaný u ústního jednání uvedl, že s dcerou se vůbec nestýká, dárky jí neposílá a ani nehradil kromě běžného výživného žádné zvýšené výdaje. Jiné vyživovací povinnosti nemá ani on, ani jeho družka, s níž bydlí v družstevním bytě o velikosti 3+1, který na něj převedla matka v roce 2016, což bylo doloženo. Předložil dále inkaso, kde platí měsíčně nájem ve výši 5 768 Kč, dále poplatky za rozhlas a televizi v celkové výši 180 Kč, elektřinu 1 200 Kč, měl nedávno nedoplatek za elektřinu, který již uhradil. Jeho družka [jméno] [příjmení] byla opatrovníkem své matky, která u nich bydlela, ovšem nedávno zemřela, nyní se družka bude muset přihlásit na úřadu práce. On sám bere léky na tlak a má problémy se sluchem, kdy za léky hradí jednou za 3 měsíce doplatek ve výši 25 Kč. Jiné zvýšené výdaje nemá. Výdaje na stravu a ošacení činí kolem 4 000 Kč měsíčně. Žádné dluhy nemá. Vlastní auto Škoda Felicia rok výroby 1995, kdy se blíží konec životnosti vozidla, po skončení platnosti STK bude muset vozidlo ekologicky zlikvidovat. 3. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně je skutečně studentkou 1. ročníku [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] školy v [obec]. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného vyplývá, že za období od září 2021 do února 2022 činí jeho průměrný čistý měsíční příjem 16 019 Kč. Výdaje se školou byly doloženy, žalovaný pak doložil své náklady tak, jak je shora uvedeno. 4. Ze spisu Okresního soudu v České Lípě [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 22.7.2010 č.j. [číslo jednací] bylo zvýšeno výživné na tehdy nezletilou [celé jméno žalobkyně] z částky 1 000 Kč měsíčně na 2 000 Kč měsíčně, a to od 1. 9. 2009. Od té doby ke zvýšení výživného nedošlo. 5. Vzhledem k tomu, že od poslední úpravy vyživovací povinnosti uplynulo již prakticky 12 let a žalobkyně v současné době studuje na střední škole, jejíž sídlo je mimo současné její bydliště, je evidentní, že se na straně žalobkyně výrazně změnily její poměry a zvýšily se její životní náklady, zejména náklady spojené se studiem a s tím spojenými skutečnostmi. Její potřeby na vyšší výživné byly objektivně zjištěny a prokázány. Po zvážení výdělkové a sociální situace žalovaného soud rozhodl, že ten je objektivně schopen žalobci platit výživné ve výši 2 700 Kč měsíčně, aniž by tak byla podstatným způsobem ohrožena jeho sociální situace a situace jeho rodiny. Takto stanovené výživné sice nemůže pokrýt plně potřeby žalobkyně, ovšem vyšší výživné by již mohlo žalovaného dostat do existenčních problémů s ohledem na jeho příjmy. Bylo přihlédnuto i k určitým zdravotním problémům žalobkyně, která nemá však zvýšené náklady spojené se svými zájmy a koníčky. Soud proto výrokem pod bodem I. uložil žalovanému povinnost k placení výživného ve výši 2 700 Kč měsíčně od 1. 2. 2022, tedy od podání žaloby. Dluh na výživném vzniklý za únor a březen 2022 pak bylo žalovanému uloženo uhradit v přiměřených měsíčních splátkách po 200 Kč tak, aby nedošlo k ohrožení jeho životní situace, a to počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení. Ve zbylé výši nárok žalobkyně ve výroku pod bodem III. zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na jejich náhradu, když žádný z účastníků ani toto právo v průběhu řízení neuplatnil.