10 C 221/2022-35 — Okresní soud v České Lípě

1. Dne 27.1.2022 podala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalobu, kterou se domáhá po žalovaném zaplacení částky 365 581, 38 Kč, a to z příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru, kterou se žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] 2. Z provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] dne 1.8.2016, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Na základě této smlouvy byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 700 000 Kč, kdy za poskytnuté prostředky po žalovaným podle této smlouvy se zavázal platit úrok 6,90% p.a. a dále příslušné poplatky. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit formou měsíčních splátek ve výši 9 579 Kč, a to vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaný však nedodržel svůj závazek splácet tento úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení, nereagoval na výzvy k zaplacení, proto banka využila svého práva a prohlásila dne 21. 7. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaný byl k tomuto datu v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje následujícím dnem dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu a proto byla nadále dlužná částka úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný tak dluží na jistině částku 364 885,17 Kč na dlužném smluvním úroku částku 5 035,10 Kč, na zákonném úroku z prodlení částku 6 733,67 Kč, na poplatcích částku v celkové výši 696,21 Kč a dále jednak smluvní úrok 6,90% p.a. z aktuální výše jistiny od 2. 10. 2021 do zaplacení a jednak zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50% ročně z aktuální výše jistiny od 2. 10. 2021 do zaplacení. 3. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2021 došlo k převodu uvedené pohledávky na žalobce, jenž je tak aktivně legitimován v této věci. Žalobce se pokoušel žalovaného kontaktovat a dohodnout se s ním na zaplacení dluhu, avšak neúspěšně, neboť žalovaný nereagoval ani na zaslanou předžalobní upomínku ze dne 1. 11. 2021. 4. Soud měl k dispozici příslušnou smlouvu o úvěru a potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, dále záznam banky o zaplacení splátkách úvěru, upomínku k úhradě, oznámení o prohlášení celého úvěru za splatný a sazebník poplatků. Dále soud vycházel z doložených smluv o postoupení pohledávek, s oznámením, jež bylo žalovanému zasláno, stejně jako předžalobní výzva. 5. Žalovaný se sám k ústnímu jednání nedostavil a ani o účast u jednání nežádal, jeho právní zástupce se k jednání omluvil, kdy k věci žádné vyjádření ze strany žalovaného nebylo a nic nevyplývá ani z odporu, který byl žalovaným podán dne 15. 3. 2022 proti elektronickému platebnímu rozkazu. Žalobce doplnil svůj návrh vyjádřením ze dne 31. 8. 2022, kde upřesnil způsob výpočtu úroku a období za které byl vždy příslušný úrok požadován. U jednání pouze doplnil, že žalovaný ani jeho právní zástupce nijak nekomunikovali s žalobcem a nereagovali na žádné výzvy, či přípisy. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva poskytnutí úvěru ve výši 700 000 Kč a zároveň byl sjednána závazek žalovaného úvěr vrátit dle smluvních ujednání. Žalovaný porušil povinnost k pravidelným měsíčním splátkám úvěru v dohodnuté výši. Žalobce tedy důvodně přistoupil k „ zesplatnění“ úvěru. Výše dlužné částky je prokázána shora uvedenými listinnými důkazy, zejména smlouvou o úvěru. Soud s ohledem na předložené listinné důkazy považuje za důvodný nárok žalobce na úhradu sjednaného poplatku a zákonného úroku z prodlení, který byl uplatněn v souladu s § 1970 OZ a vl. nař. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. V této věci měl žalobce plný procesní úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení v souladu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Soud přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 14 624 Kč. Dále byla přiznána odměna ve výši 9 780 Kč za úkon, stanovená dle § 6 a 7 vyhl. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu. Odměna byla přiznána za 4 úkony právní služby, a to převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast právního zástupce na ústním jednání dne 8. 9. 2022. Dále byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. Za cestu právního zástupce z [obec] do [obec] a zpět (187 km) osobním automobilem r.z. [anonymizováno] [číslo] při spotřebě 5 l/100km benzínu a sazbě základní náhrady 4,70 Kč/1km dle vyhl. 511/2021 Sb. činí cestovní náhrady 1 295 Kč. Nakonec byla přiznána DPH ve výši 21% Celkem činí náklady řízení částku 66 001 Kč (po zaokrouhlení).