12 C 294/2022-12 — Okresní soud v České Lípě

Navrhovatelka žádala, aby její manželství bylo rozvedeno, odpůrce s rozvodem souhlasil. Z obsahu návrhu, oddacího listu účastníků a z jejich občanských průkazů bylo zjištěno, že oba účastníci uzavřeli své první manželství, oba jsou občany ČR. Z manželství účastníků se narodily tři, dnes již zletilé děti. Poslední společné bydliště účastníků bylo na okrese Česká Lípa. Podle § 755 odstavec 1 občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle §756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, podle §755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V posuzovaném případě má soud z účastnických výslechů a ze shodných tvrzení účastníků za prokázané, že tři roky spolu nebydlí, nevídají se a jako manželé spolu nežijí téměř deset let. Z uvedeného zjištění je zřejmé, že manželství účastníků je rozvráceno tak, že nelze očekávat obnovení soužití účastníků. Podmínky citovaného ustanovení občanského zákoníku jsou tedy v daném případě splněny a návrhu na rozvod bylo vyhověno. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud ve zřejmě rozdílných představách o soužití v manželství. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení také v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských.