15 C 26/2022-9 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zrušení výživného, které je dle rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] povinen platit na výživu žalovaného částku 6 000 Kč měsíčně. Žalovaný dle informací žalobce již ukončil studium na Obchodní akademii v [obec] úspěšným složením maturitní zkoušky a v současné době je již zaměstnán. Žalovaný je tedy schopen se sám živit a vyživovací povinnost by měla být zrušena. V žalobě navrhl zrušení výživného ke dni 1. 2. 2022. V průběhu ústního jednání změnil žalobu a navrhl zrušení výživného až ke dni 1. 3. 2022, protože za únor již výživné zaplatil. Soud tuto změnu žalobu připustil usnesením, vyhlášeným v průběhu ústního jednání dne 24. 2. 2022 v souladu s § 95 o.s.ř. 2. Žalovaný potvrdil skutková tvrzení žalobce a s návrhem na zrušení výživného souhlasil. 3. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů, dle které se otec zavázal k úhradě výživného ve výši 5 500 Kč k rukám matky a 500 Kč k rukám nezletilého [jméno]. Ze zprávy Obchodní akademie v [obec] bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce], narozený dne 16. 10. 2001 ukončil studium maturitní zkouškou dne 15. 9. 2021. 4. V tomto případě bylo nesporně zjištěno, že žalovaný již ukončil studium a nastoupil do zaměstnání, tedy je schopen se sám živit a vyživovací povinnost zanikla. Dle § 911 OZ, je vyživovací povinnost omezena pouze na dobu, kdy oprávněný není schopen sám se živit. S ohledem na zánik výživného a stanovisko žalovaného, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobce, ke dni 1. 3. 2022 v souladu s žalobním návrhem. 5. Vzhledem k tomu, že procesně úspěšnému žalobci nevznikly žádné náklady řízení, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.