34 C 128/2022-17 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 7 018 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 29. 1. 2021 uzavřela s žalovaným prostřednictvím svého zmocněnce [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše 11 018 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit svůj dluh v 6 měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením splátky [číslo] splátek následujících dle splátkového kalendáře, a proto se celý dluh stal dne 26. 7. 2021 splatným. Z původního dluhu žalovaný uhradil pouze částku 4 000 Kč. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní jsou dostačující a žalobkyně sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému bylo usnesení doručeno ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dnem 17. 6. 2022. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil, soudu nic netvrdil ani nedoložil. Ze splátkové dohody ze dne 29. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 11 018 Kč z důvodu existence pohledávky ze smlouvy č. [anonymizováno] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Pohledávka vzniklá z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 7. 2016. Žalovaný se zavázal uhradit uznaný dluh ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně od 25. 2. 2021 do 26. 6. 2022, přičemž poslední splátka byla splatná dne 26. 7. 2021 ve výši 1 018 Kč. Zároveň se účastníci dohodli, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma splátkám, má žalobkyně právo zesplatnit celý dluh. Žalovaný neuhradil 3. splátku ani splátky následující, proto se dluh stal dne 26. 7. 2021 splatným. Zbývající dlužná částka tak činí 7 018 Kč (z původně uznaného dluhu žalovaný uhradil 4 000 Kč). Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný písemně uznal vůči žalobkyni svůj dluh co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z., a v rozporu s tímto uznáním, resp. splátkovým kalendářem, svůj dluh nesplnil. Proto soud žalobě vyhověl. Žalobkyni dále náleží ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.