34 C 221/2022-21 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 33 155 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne 24. 10. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, ze které byla částka 27 500 Kč převedena na účet žalovaného a částka 2 500 Kč na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provize. Žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 25 pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 21,55 % ročně. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto žalobkyně dne 29. 3. 2022 úvěr zesplatnila. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje náklady na upomínání žalovaného ve výši 3 x 100 Kč, úhradu tří smluvních pokut za opožděné splátky ve výši 4 x 499 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění, tj. od 30. 3. 2022 do 10. 5. 2022 ve výši 1 243 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným), z výplatních pásek, a dále z údajů uvedených v dostupných databázích (insolvenční rejstřík, výpis z centrální evidence exekucí, atd.). 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 24. 10. 2021 a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 24. 10. 2021 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytla částku 30 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku včetně sjednaného úroku ve výši 21,55 % p.a. v 25 pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje listopadem 2021. Žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal. Žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije u rodičů, jeho měsíční příjem činil částku 22 500 Kč a měsíční výdaje na bydlení činily 4 000 Kč. 4. Z potvrzeních o provedení transakce bylo zjištěno, že dne 29. 10. 2021 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka ve výši 27 500 Kč a na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 2 500 Kč. 5. Z čestného prohlášení žalovaného nazvaného Závazky spotřebitele a Výdaje a příjmy spotřebitele, z výstupu z insolvenčního rejstříku, z listiny nazvané REPI Credit Report, z Prohlášení rodiče ze dne 29. 10. 2021 a z Posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne 29. 10. 2021 bylo zjištěno, že proti žalovanému nebylo vedeno žádné exekuční řízení, žalovaný byl svobodný s měsíčním příjmem ve výši 22 500 Kč, jeho měsíční náklady na bydlení činily 4 000 Kč. Žalovanému byly poskytnuty tři spotřebitelské úvěry (ve výši 5 000 Kč, ve výši 10 000 Kč a ve výši 10 000 Kč). 6. Z výplatních pásek za měsíce srpen a září 2021 soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalovaného činil 23 000 Kč čistého. 7. Ze statistiky rodinných účtů, z Výše normativních nákladů na bydlení 2021 a z dokumentu nazvaném Životní a existenční minimum soud zjistil, že normativní náklady žalovaného na bydlení činí částku 5 476 Kč a životní minimum žalovaného činí částku 3 860 Kč. 8. Z listiny nazvané„ Bonita smlouvy“ a„ Smlouva“ soud zjistil, že žalovaný byl povinen splatit poskytnutý úvěr ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně splatných k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem listopad 2021 a konče listopadem 2023. Žalovaný uhradil dne 11. 11. 2021 splátku ve výši 1 500 Kč splatnou dne 20. 11. 2021 a dne 12. 1. 2022 uhradil 1 400 Kč na splátku splatnou dne 20. 12. 2021. Poté již neuhradil ničeho. 9. Z dokumentu nazvaném Zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne 24. 10. 2021 a předžalobní výzvy k uhrazení dluhu ze dne 29. 3. 2022 včetně podacího lístku soud zjistil, že vzhledem k tomu, že žalovaný řádně nehradil domluvené splátky, prohlásila žalobkyně stávající dluh žalovaného za splatný a zároveň byl žalovaný vyzván k doplacení celé dlužné částky. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 12. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 13. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se zavázal spolu s poplatky a úrokem ve výši 21,55 % p.a. žalobkyni uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však nehradil řádně a včas, proto žalobkyně dluh zesplatnila. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku ve výši 33 155 Kč, která představuje jistinu ve výši 28 059 Kč, dluh na úrocích ke dni podání žaloby ve výši 1 557 Kč, náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, smluvní pokutu za opožděné splátky ve výši 1 996 Kč a smluvní pokutu za období od 30. 3. 2022 do 10. 5. 2022 ve výši 1 243 Kč. Dále žalobkyni náleží ve smyslu § 1970 o. z. dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 059 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 28 059 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení (výrok I.). 14. Ve zbytku (co do úroku ve výši 9,8 % ročně z částky 28 059 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení) soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně má v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvně sjednaný úrok ve výši 21,55 % p.a. pouze ode dne, kdy se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého dluhu, po dobu 90 dní. Poté se dlužná částka úročí úrokovou sazbou ve výši 11,75 % p.a. (tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů). V tomto konkrétním případě se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého dluhu dnem 21. 12. 2021, tj. poté, co řádně a včas neuhradil splátku splatnou dne 20. 12. 2021. Žalobkyně tak má nárok na smluvní úrok ve výši 21,55 % pouze do 21. 3. 2022, od 22. 3. 2022 do zaplacení má nárok pouze na úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaného, zvýšené o 8 procentních bodů (výrok II.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 197,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 327 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 155 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, žaloba, písemné vyjádření ve věci) a z částky 1 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 810 Kč ve výši 2 060,10 Kč (výrok III.).