48 C 22/2022-66 — Okresní soud v České Lípě

Žalobou v této věci, podanou dne 13. 1. 2022 se domáhali žalobci vyklizení nemovitostí specifikovaných výrokem I. tohoto rozhodnutí, které jsou v jejich vlastnictví, a které žalovaný užívá bez právního titulu. Uvedli, že žalovaný v průběhu roku tyto nemovitosti svévolně oplotil a začal je užívat k pastvě dobytka, a přes výzvy žalobců uvedené pozemky neopustil a oplocení neodstranil. K potvrzení svého vlastnictví soudu předložili výpisy z katastru nemovitostí. Žalovaný uvedl, že před 30 lety si některé pozemky krátce pronajal, jiných se ujal jako bezprizorních, stará se o ně jako o vlastní, žádný z právních předchůdců žalobců ho nikdy neoslovil s požadavkem na vyklizení pozemků. Pastva skotu je prostředkem údržby krajiny. K výzvě soudu, aby žalovaný označil právní důvod, z jakého pozemky užívá, uvedl, že každý pozemek má svou historii, některé měl pronajaté na dobu 10 let od státního statku [obec] [anonymizováno], kdy nájem skončil zánikem pronajímatele bez právního nástupce, na jiných byly silážní jámy zavezené komunálním odpadem, které rekultivoval. Ihned po vzniku [anonymizována dvě slova] předložil privatizační záměr na výstavbu rodinné farmy v [anonymizováno], požádal o směnu pozemku po otci v k.ú. [obec] a další pozemky rozjednal s restituentem, který však zemřel. Ke směně pozemků nedošlo, privatizační záměr nebyl projednán. Nikdo ze zapsaných vlastníků či jejich právních předchůdců se nikdy neozval, že by chtěl vykonávat správu nebo vládu nad zapsaným majetkem. Protože 20 let pozemky poctivě užíval, vydržel je i bez nabývacího titulu. Zároveň se odkázal na svou žalobu o určení vlastnictví k těmto pozemkům. Ze žaloby na určení vlastnického práva, kterou žalovaný podal u zdejšího soudu [datum], soud zjistil, že touto žalobou se žalovaný domáhá mimo jiné u pozemků, které jsou předmětem této žaloby určení vlastnického práva, s tím, že ačkoliv nemá k těmto pozemkům žádný nabývací titul, pozemky udržuje jako vlastní, část měl krátce v nájmu a po skončení nájmu se jich ujal a část užívá již od roku 1990. Dovolává se mimořádného vydržení a přísluší mu být zapsán jako vlastník. Přílohou žaloby je i zákres do katastrálních map, kterých pozemků se nárok [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] týká. Tuto žalobu soud odmítl usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo potvrzeno usnesení odvolacího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a které nabylo právní moci dne [datum] S ohledem na shodná tvrzení účastníků, t.j. žalobci jsou zapsanými vlastníky pozemků, které žalovaný dlouhodobě užívá, aniž by k nim měl nějaký právní titul, soud neprováděl další dokazování. Z výpisů z katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek], zjistil, že zapsanými spoluvlastníky pozemků parcelní [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] jsou žalobci [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně], zapsaným vlastníkem pozemků parcelní [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] je žalobkyně [územní celek], zapsaným vlastníkem pozemků parcelní [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] je žalobkyně [celé jméno žalobkyně], a zapsanou spoluvlastnicí pozemků parcelní [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] je žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně a žalobkyně]. Z fotodokumentace žalobců soud zjistil, že na pozemcích jsou umístěny elektrické ohradníky, plot a plotové sloupky, kdy žalovaný na otázku, zda pozemky oplotil, sdělil soudu, že je užívá 30 let a vydržel je. Přílohou žaloby ve věci sp. zn. [spisová značka] jsou v katastrálních mapách zakreslené pozemky užívané žalovaných, u kterých se domáhal určení vlastnického práva s tím, že je vydržel. Před rozhodnutím o meritu věci soud posoudil na základě námitky žalovaného jako předběžnou otázku, zda předmětné nemovitosti vydržel v rámci institutu mimořádného vydržení. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 992 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví, nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Podle § 993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. Institutem mimořádného vydržení, jehož se žalovaný dovolává, se rozumí originální nabytí vlastnického práva, při kterém se nevyžaduje platný právní titul držby, ale jen poctivá držba a dvojnásobná doba držby oproti vydržení řádnému. Poctivým držitelem je dle ust. § 992 o. z. ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Platí také, že má-li být držba poctivá, musí být v první řadě pravá (ust. § 993 o. z.), tedy že držitel nenabyl svou držbu lstí, potají nebo svémocně (svémocí se přitom rozumí konání bez svolení skutečného držitele). Poctivá držba vlastnického práva je vyloučena, pokud držitel ví, že vlastnické právo náleží třetí osobě, t.j. držitel nemůže s ohledem na všechny okolnosti být v dobré víře, že mu vykonávané právo náleží, když náhledem do veřejně přístupného veřejného seznamu může zjistit, že není evidován jako vlastník či jako jiná osoba oprávněná ve vztahu k dané věci. Zřejmost absence řádného právního titulu nastává v případech, kdy se držitel ujal držby na základě zcela absentujícího právního titulu (svémocné zmocnění se držby) nebo právního titulu, který vůbec není způsobilým titulem pro převod vlastnického práva nebo pro zřízení příslušného práva ve prospěch nabyvatele. Tvrdí-li žalobce, že se žalovaných pozemků ujal, neboť tyto byly bezprizorní s tím, že se o ně vlastníci dlouhodobě nestarali, tedy jejich držbu nabyl svémocně, potom ví, že vykonává právo, které mu nenáleží, není poctivým držitelem a existenci nepoctivého úmyslu v takovém případě není třeba prokazovat. Vzhledem k tomu, že nebyla splněna jedna z podmínek mimořádného vydržení, tedy že držba žalobce není poctivá, nenabyl žalovaný vlastnické právo ke shora uvedeným pozemkům vydržením. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Vzhledem k tomu, že se žalobcům předloženými listinnými důkazy a nespornými žalobními tvrzeními podařilo prokázat, že žalovaný užívá pozemky v jejich vlastnictví bez právního titulu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Při zohlednění situace žalovaného, t.j. nutnosti odstranit oplocení, postupoval soud podle § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a stanovil přiměřenou lhůtu k vyklizení pozemků 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 818,07 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 710,80 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 855,40 Kč za 170 ujetých km v částce 1 255,40 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 855,40 Kč za 170 ujetých km v částce 1 255,40 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l