51 C 283/2022-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 12. 5. 2022 se žalobkyně po žalované domáhala částky celkem ve výši 95 683,30 Kč spolu s příslušenstvím. V případě částky 90 010,30 Kč žalobkyně tvrdí uzavření rámcové smlouvy [číslo] dne [datum] s žalovanou a dále dodatku [číslo] k této smlouvě dne [datum] smlouvy o úvěru, na jejímž základě měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 90 041 Kč. Žalobkyně tvrdí řádně posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit jednotlivými měsíčními anuitními splátkami ve výši 1 293 Kč při dohodnutém úroku ve výši 11,9 % p.a., vždy k 24. dni v měsíci, první splátka splatná dne 24. 7. 2021, poslední splátka měla být žalovanou zaplacena dne 24. 6. 2031. Žalovaná se však měla dostat do prodlení s úhradou splátky splatné dne 24. 12. 2021, kterou měla žalovaná zaplatit pouze částečně částkou 20,40 Kč, následné splátky již neměla žalovaná zaplatit vůbec. Žalobkyně proto k 28. 2. 2022 úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k jeho úhradě v rozsahu jistiny 90 010,30 Kč a smluvního úroku vyčísleného částkou 3 820,13 Kč (za dobu od 24. 11. 2021 do dne předcházejícího dni zesplatnění). V případě žalované částky 5 000 Kč žalobkyně tvrdí uzavření dodatku [číslo] ke shora uvedené rámcové smlouvě s žalovanou, na jehož základě žalobkyně žalované poskytla kontokorentní úvěr ve výši 5 00 Kč. Protože žalovaná neměla splnit dohodnuté podmínky pro poskytnutí kontokorentu, žalobkyně kontokorentní úvěr měla zesplatnit a žalovanou bezúspěšně vyzvat k jeho úhradě. Žalovaná již neměla ničeho uhradit. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno dne 26. 9. 2022, stejného dne byla žalované doručena i žaloba. Žalovaná se jednání nezúčastnila, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvila. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila prostřednictvím svého zástupce. Soud proto jednání provedl v nepřítomností účastníků, postupoval přitom podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen “o. s. ř.”). 4. Z rámcové smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou dohodla mimo jiné zřízení běžného účtu, spořícího účtu a poskytnutí debetní karty. Smlouva je uzavřena dne [datum]. 5. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] soud zjistil ujednání žalobkyně a žalované poskytnutí částky 5 000 Kč jako neúčelového nezajištěného kontokorentního úvěru s úrokovou sazbou 18,9 % ročně. Žalovaná se zavázala splatit úvěr do jednoho roku od data čerpání nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, pokud u žalobkyně má úvěr s anuitním splácením, musí na účet přijít částka odpovídající výši splátek úvěru, a na účtu musí být zůstatek odpovídající alespoň výši úroku z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. Pokud žalovanou nebude jedna z podmínek splněna, nebo bude žalovaná dlužit, může žalobkyně zablokovat nevyčerpanou část kontokorentu. Dodatek byl podepsán dne [datum]. 6. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] soud zjistil smluvní závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 90 041 Kč převodem na běžný účet a dále smluvní závazek žalované splatit úvěr měsíčními splátkami ve výši 1 293 Kč, 24. den v každém měsíci, první splátka byla splatná 24. den v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Je dohodnut úrok s úrokovou sazbou 11,9 % ročně (dále také tzv. bonusová sazba 9,9 % ročně). Dodatek je účastníky podepsán dne [datum]. 7. Z předžalobní výzvy soud zjistil výzvu žalobkyně k úhradě žalovaný ch částek ze dne 28. 2. 2022 ve formě zesplatnění, a to standardního úvěru a úvěru kontokorentního. 8. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila 3x splátku 1 293 Kč, z toho na jistinu byla započítána částka 30,70 Kč, zbytek byl započítán na úrok. Naposledy žalovaná zaplatila dne 24. 12. 2021 částku 20,40 Kč, která byla započítána na úrok. Na jistině se jedná o nevrácené peněžní prostředky ve výši 90 010,30 Kč. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] a dne [datum] smlouvu o úvěru. Prvou z uvedených smluv se žalobkyně zavázala poskytnou žalované peněžní prostředky formou tzv. kontokorentního úvěru ve výši 5 000 Kč, v řízení byl prokázán závazek žalované vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s dohodnutým úrokem při splnění podmínek pro vedení kontokorentního úvěru. Žalovaná však tyto podmínky nesplnila, dostala se do prodlení s vrácením peněžních prostředků, soud proto žalovanou vyzval výzvou ze dne 28. 2. 2022 k okamžitému vrácení poskytnutých peněžních prostředků, což žalovaná doposud nesplnila. V případě druhé smlouvy má soud taktéž za prokázané, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 90 041 Kč, což žalobkyně učinila, nicméně žalovaná nesplnila její smluvní závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem jednotlivými anuitními splátkami splatnými vždy k 24. dni každého měsíce. Žalovaná plnila pouze částečně, na úvěru zůstává na jistině neuhrazená částka ve výši 90 010,30 Kč, žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky splatné 24. 12. 2021, kterou splnila pouze částečně, další splátky již neuhradila, žalobkyně proto úvěr k 28. 2. 2022 zesplatnila a žalovanou vyzvala k jeho úhradě včetně částečně kapitalizovaného příslušenství. Žalovaná ničeho nezaplatila. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smluv o úvěru podle § 2395 o. z., v řízení bylo prokázáno nesplnění smluvních závazků žalované, resp. prodlení žalované, týkající se její povinnosti vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem, soud dospěl k závěru, že žaloba je po právu a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 828 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 828 Kč, žádné další náklady spojené s účastí v řízení žalobkyně jako nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř., vyhl. č. 254/2015 Sb. nežádala.