10 C 246/2022-74 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 6. 2022 se žalobci domáhají ochrany svého vlastnického práva v tom smyslu, že žalovaná do něj zasáhla tím, že postavila plot na pozemku žalobců, což bylo podle žaloby zjištěno při vytyčení hranice pozemků společností [právnická osoba] v srpnu 2020. K dotazu soudu, kdy byl postaven plot, uvedli, že plot, jehož se žaloba týká, byl postaven asi v roce 1975. Žalobci navrhovali znalecký posudek ohledně vytyčení hranice pozemku. Dále navrhli k prokázání tvrzených skutečností výslech svědka [celé jméno žalobce] mladšího, tedy svého syna, jenž bydlí nyní na stejné adrese stejně jako žalobci, a účastnický výslech žalobců, a to zejména k té skutečnosti, že skutečně opakovaně vyzývali žalovanou, že je plot postaven špatně, že je na jejich pozemku, aby plot odstranila, čili že nemohla být v dobré víře o tom, že nemá postaven plot na pozemku žalobců. Co se týče toho znaleckého posudku, ten navrhli z opatrnosti pro případ, že by soud měl pochybnosti o správnosti vytyčení hranice, kterou provedla [právnická osoba], z níž je zřejmé, že asi 70 cm pozemku za stávajícím plotem je ve vlastnictví žalobců. 2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou, s tím, že zhruba v roce 1973 vystavila garáž a plot, ale oba dva pozemky jsou odděleny od jejich počátku, tzn. někdy od dvacátých nebo třicátých let minulého století. Rodiče žalované nemovitost koupili v roce 1945 a v roce 1973 žalovaná zbudovala garáž a zbudovala nebo respektive opravila plot tak, že využila pískovcové podezdívky stávajícího plotu, která je zřetelná v terénu ještě do současné doby, a tudíž vyměnila pouze původní drátěný plot za plot, který sestává ze třech prken, tak tento plot je od roku 1973 na stejném místě, kde byl plot od počátku existence hranice mezi těmito pozemky. Tudíž nejpozději v roce 2019 došlo k mimořádnému vydržení těchto pozemků nebo této části pozemku, a to právě režimem mimořádného vydržení podle nového občanského zákoníku, neboť chyběla jakákoliv výhrada, jakákoliv tvrzení, ze kterých by žalovaná mohla nabýt dojmu, že užívá cizí pozemek, pokud by to tak bylo. I kdyby se tedy prokázalo, že opravdu plot stojí na pozemku žalobců, je žaloba nedůvodná právě s ohledem na tu nepřetržitou, neomezenou, žádným způsobem nezpochybněnou držbu od sedmdesátých let. Žalovaná přitom popřela, že by na nějaké pochybení byla žalobci upozorňována, první dopis, který tak učinil, je dopis z roku 2021. Navrhla výslechy svědků, a to manžela žalované, který s ní tu nemovitost užívá, vystavil garáž a opravoval ten původní plot v sedmdesátých letech, dříve vztahy mezi účastníky byly naprosto bezproblémové, až od roku 2020 po určitém konfliktu, který ani nebyl přímo mezi žalovanou a žalobci, ale mezi synem žalované a žalobci, tak došlo k té změně, že se začaly přeměřovat hranice pozemků. Dále byla do spisu založena kopie geometrického plánu, který se podařilo nalézt, je z roku 1933, a prokazuje, že ta hranice pozemků byla přímá, nedochází k žádným úhybům od garáže směrem k hlavní ulici, je to prostě hranice mezi pozemky. Právní zástupce založil do spisu barevné fotografie čl. 38-39, kdy si soud také sám ověřil při provedeném místním šetření stav odpovídající uvedeným fotografiím. 3. Žalobce [celé jméno žalobce] jako účastník po řádném poučení uvedl, že na adrese [adresa]. Než stavěli garáž, tak se neznali, až potom, když se postavila garáž, tak se tak nějak dohadovali, ale sblížili se, vztahy byly dobré. Pan [anonymizováno] rozboural plot, nikdo s ním nemluvil, že tam bude něco stavět, to si tam postavil, začal stavět, bourat základy, žádný povolení k tomu neměl, ptal se ho, co tam dělá, říkal, já tady budu stavět garáž a dám to všechno do původního stavu na původní hranice, to bylo asi v roce 1974. Přišel k nim, žalobce šel na zdejší stavební úřad, ohlásil tam, že zabírá jejich pozemek, zde mu řekli: nebojte se pane [celé jméno žalobce], pan [příjmení] nemá garáž povolenou, až přijde dělat kolaudaci, musí dát všechno do původního stavu tak, jak to bylo. Protože tam se nachází zdroj pitné vody, která musí být vždycky přístupná komukoliv. Šel čas, garáž se postavila, užívala, několikrát mu hlásil, aby šel udělat kolaudaci. Jelikož postavil garáž a udělal to oplocení na jiným místě, než bylo. Oplocení bylo posunuto o 70 cm na jejich pozemek, bylo to zhruba 5 m². Potom přišel ze stavebního úřadu doklad, že paní [celé jméno žalované] požádala o kolaudaci garáže, to bylo asi v roce 2021. [příjmení] tam říkal, že proti té garáži nic nemá, ale že bude používat pozemek, který mu patří před garáží, chtěl, aby stavební úřad vytyčil vzdálenost. Do roku 2021 žalované upozorňoval pouze ústně. Do roku 2021 byly vztahy mezi námi dobré, navštěvovali se, vztahy byly dobré, až na tyhle věci, několikrát ho upozorňoval, ale on říkal, že je to dobré, že za garáž platí. Ale garáž neměl zkolaudovanou, řekli mu na stavebním úřadě, že má dost času, že ta garáž je stále ve výstavbě, až do roku 2021. V roce 2020 si nechali vytyčit pozemek u firmy [příjmení]. Ze stavebního úřadu přišli poté na jeho žádost, že nesouhlasí s tím stavem. Přišli přeměřit vjezd do garáže, zjistili, že tam má pan [příjmení] dostatečný vjezd 3 m a 20 cm, tudíž, že on jako žalobce může užívat svůj pozemek. Toto chtěl dělat, ale pan [příjmení] mu zabránil, paní [celé jméno žalované] říkala, že tady je příkaz, že tento pozemek patří jí, že je v toleranci, ale tam je napsaná tolerance 39 cm, ale tady je vzdálenost 70 cm, to už je přes tu toleranci, tudíž musel požádat soud, aby rozhodl. Nebavili se s nimi o jiné možnosti, protože s paní [celé jméno žalované] a s panem [příjmení] není podle něj žádná řeč, a za druhé by to ani neprodal, pozemky se neprodávají. Ty by se pouze mohly pronajmout. A o pronájmu taky nemluvili, oni říkají to je naše, my to máme vydržený, ale vydržený to mít podle něj nemůže. K dotazu právního zástupce žalobce uvedl: Toto je náš plot, ten červený sloupek je pana [příjmení], ten udělal při stavbě garáže. Ten hnědý plot tam byl dřív a tam byl ještě jeden kolík, který navazoval na ten původní plot, který pan [příjmení] zlikvidoval a posunul podezdívku, která tam byla pod tím. 4. [celé jméno žalobce], syn žalobců, po poučení jako svědek uvedl, že se narodil e v roce, kdy se rodiče přistěhovali na adresu [adresa], pak se přestěhoval zpátky. Zná manželé [příjmení]. K této věci můžu říct, že ví, že se hranice nikdy nezměnila, ta byla pořád stejná tak, jak je na katastru, takto platí pořád. A ví, že když pan [příjmení] začal stavět garáž, tak vykopali pískovcové kameny, které tvořily hranici, ty pískovcové kameny byly jejich, ale pamatuje si to, protože to tátovi říkal, že odstraňují ty pískovcové kameny a táta na to říkal, že pan [příjmení] postaví plot nový, že má na to prostředky. Měřili hranici i směrem k silnici a je přesně o 70 cm kratší, než by měla být podle katastru a je to směrem k [anonymizováno], je to asi [číslo] m, zhruba 2-4 m². Neví, v jakém roce to bylo dokončeno, to si nepamatuje. Táta se pana [příjmení] průběžně ptal, kdy zkolauduje garáž, protože ta souvisí s tím dalším plotem, protože na to soustavně navazuje, spodní část garáže je přímo na hranici, ta čelní strana směrem k silnici je vychýlená o 23 cm a dál se to rozšiřuje jako nůžky s tím, že podle mapy jde vidět, že je to víc než nůžky, podle mapy jde vidět, že je ještě víc rozšířeno směrem k nim. [ulice] čára podle katastru je rovná. Měli tam geodety od pana [příjmení], to bylo tak 2-3 roky zpět, z toho vyplynulo, že ta hraniční část směrem k silnici je o 70 cm posunutá. Pan [anonymizováno] podle něj o tom věděl, že staví na jejich pozemku, protože už ta garáž byla o 23 cm posunutá. Takže začátek té hraniční čáry posunul o 23 cm a dál je to posunuto ještě víc, jak je vidět z plánu na katastru. Vztahy mezi oběma rodinami byly dobré do doby, než táta začal říkat, aby si posunuli hranici toho plotu, neví, kolik je to zhruba roků. Kvůli tomu si naši nechali udělat posudek, aby věděli, co je na jejich pozemku, aby nechodili na pozemek sousedský. To byl ten posudek pana [příjmení]. Byl v minulosti svědkem toho, když šlo o tu garáž, protože pan [příjmení] říkal, že to má zavedené na katastru. 5. K dotazu právní zástupkyně žalobců, jak často se dohadovali, sdělil, že bylo to vícekrát, 2 - 3x byl u toho, to bylo tak před 40 lety, bylo mi asi [číslo] let. A teď v poslední době to bylo častěji. Bylo to písemně až teď někdy, neví přesně kdy, ale dopadlo to tak, že pan [příjmení] ze stavebního úřadu nám řekl, že si tam mohou postavit plot. Na dotaz právního zástupce žalované, zda se vztahy začaly komplikovat až v době, kdy se začal dělat ten geometrický plán, to zaměření, svědek uváděl, že bylo to dřív, časově nebyl schopný říct kdy. 6. Svědek [jméno] [příjmení] na adrese [ulice a číslo] bydlí od roku 1969. V té době už tam jeho manželka bydlela, je výlučným vlastníkem domu a pozemku, jestli tam manželé [příjmení] v té době už bydleli, to přesně neví. Když se tam přistěhoval, tak je neznal, oni měli půlku baráku s nějakými [anonymi