10 C 455/2022-27 — Okresní soud v České Lípě

1. Dne 6. 9. 2022 podala žalobkyně žalobu proti žalovanému [celé jméno žalovaného] o zaplacení částky 21 011,70 Kč s přísl. V žalobě uvádí, že mezi žalobcem jakom věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 19. 2. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základu byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal pro případ prodlení uhradit žalobci smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž se současně dohodli, že souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný své závazky neplnil podal žalobce již v minulosti návrh na zahájení řízení, přičemž rozsudkem Okresního soudu v České Lípě č.j. 48 C 262/2019-54 ze dne 29. 5. 2020 byl žalovaný uznán povinným zaplatit žalobci částku 83 102 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 3. 12. 2019 do zaplacení, smluvní pokutu 12 990,30 Kč a úrok ve výši 40 % ročně z částky 69 585,17 Kč do zaplacení. Dále platebním rozkazem zdejšího soudu ze dne 28. 1. 2020 č.j. 51 C 277/2019-37, jenž nabyl právní moci dne 18. 2. 2020 bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil ještě další částku 4 861 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 17. 12. 2019 do zaplacení, částku 732,16 Kč, úrok ve výši 80,85 % ročně z částky 3 899,28 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a náklady řízení. 2. Z příslušné smlouvy soud zjistil, že podle článku 6/1 jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její částky o délce 30 dnů, vzniká mu povinnosti zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká. Podle článku [číslo] jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Podle článku 6.9 této smlouvy souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru uvedené v části A smlouvy, nejvýše však 200 000 Kč. 3. Podle sdělení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec], která prováděla exekuci podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v České Lípě ve věci sp.zn. [spisová značka], byla exekuce ukončena dne 12. 10. 2021. Podle oznámení o skončení exekuce z téhož dne bylo celkem vymoženo 204 409,99 Kč, kdy z vymoženého bylo plněno na účet oprávněného 197 754,99 Kč. 4. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2051 obč. zák. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. 5. Jak vyplývá z výše uvedených ustanovení nového občanského zákoníku, smluvní pokuta má sloužit k utvrzení dluhu, tj. má působit na dlužníka v tom směru, aby řádně plnil své smluvené povinnosti. Jestliže tedy byla již jistina vymožena a byly uhrazeny i další sankce, tj. úroky včetně úroků z prodlení a dosud splatných smluvních pokut, ztrácí tu další vymáhání smluvní pokuty svůj smysl. Soud je současně oprávněn i podle stávající judikatury moderovat nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty, kdy v daném případě je vymáhána smluvní pokuta i za období po zaplacení dluhu, tj. po 11. 10. 2021, kdy v oznámení o skončení exekuce jsou blíže specifikovány provedené jednotlivé platby. Z těchto důvodů shledal soud, že další vymáhání smluvních pokut by již bylo v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 2 odst. 3 obč. zák., a proto návrh v plném rozsahu zamítl. 6. Vzhledem k tomu, že návrh byl zamítnut, nemohla být žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, žalovanému pak žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.