15 C 7/2024-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala vydání písemného dokladu obsahujícího údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách, vztahujících se k částce 918 736,38 Kč. V žalobě uvedla, že byla zaměstnána u žalované společnosti od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . Dopisem ze dne 30. 9. 2010 byla žalobkyni dána výpověď z pracovního poměru. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, byla výpověď prohlášena za neplatnou a rozsudek nabyl právní moci dne , Anonymizováno, Po nebytí právní moci žalovaný zaměstnavatel neumožnil žalobkyni pokračovat v práci dle pracovní smlouvy. Žalovaná byla průběžně vyzývána ke splnění povinnosti a zaplacení náhrady mzdy ve výši průměrného – pravděpodobného výdělku. Dne 16. 11. 2021 zaslal žalobkyni částku 918 736,38 Kč.2. Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že návrh žalobkyně považuje za zmatečný. Žalovaná plnila na základě soudních rozhodnutí. Dle rozsudku č.j. , spisová značka, žalovaná vyplatila žalobkyni 40 056 Kč za náhradu penzijního pojištění, stravenky a úroky z prodlení ve výši 19 182,93 Kč. Dle rozhodnutí , spisová značka, zaplatila 284 616 Kč, a vyčíslené úroky z prodlení. Dle rozsudku č.j. , spisová značka, zaplatil 284 394 Kč . Uvedený přehled má žalobkyně k dispozici ze spisu zdejšího soudu pod č.. , spisová značka, . Částky vyplývají z vydaných soudních rozhodnutí a žalovaná nemá povinnost cokoliv vyúčtovávat žalobkyni.3. Z rozsudku Okresního soudu v , město, ze dne , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno ve výroku II. soud k návrhu žalobkyně , jméno FO, uložil povinnost žalované , právnická osoba, vyplatit žalobkyni částku 284 616 Kč s úroky z prodlení, stanovených samostatně z postupně splatných částek. Soud tako uložil žalované povinnost uhradit náhradu mzdy za jednotlivé měsíce, kdy žalobkyni neumožnil výkon práce s ohledem na trvající pracovní poměr. Při výpočtu dlužného plnění soud výslovně upozornil, že žalobkyni přiznal nárok na náhradu hrubé mzdy. To znamená, že je třeba z uvedené částky splnit daňovou povinnost a zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění.4. Z rozsudku Okresního soudu v , město, ze dne , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že k návrhu žalobkyně , jméno FO, soud uložil žalované společnosti , právnická osoba, vyplatit žalobkyni náhradu mzdy, která byla stanovena jednotlivě za každý měsíc zvlášť za období od 26. 9. 2013 do 22.11. 2016. Mzda byla za každý měsíc vypočtena ve výši hrubého výdělku s tím, že žalobkyně má nárok pouze na částku 9 000 Kč čistého. Z odůvodnění rozsudku pod bodem 12 je zřejmé, že náhrada mzdy byla stanovena v hrubé výši, tj. před provedením zákonných odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance.5. Z rozsudku Okresního soudu v , město, č.j. , spisová značka, ze dne , Anonymizováno, bylo zjištěno, že k návrhu žalobkyně , jméno FO, soud uložil žalované společnosti , právnická osoba, povinnost vyplatit žalobkyni částku 40 056 Kč se zákonným úrokem z prodlení, vypočteným z jednotlivých měsíčních plnění. Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že soud přiznal 15 000 Kč jako náhradu za neposkytovaný příspěvek na penzijní připojištění a částku 25 056 Kč.6. Podle § 142 odst. 1, věty prvé zákoníku práce dle zákona 262/2006 Sb. při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách.7. V tomto případě je nesporné, že v řízeních , spisová značka, a , spisová značka, soud rozhodl rozsudkem o povinnosti žalovaného zaměstnavatele uhradit žalobkyni náhradu mzdy, protože nerespektoval rozsudek soudu o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a žalobkyni nepřiděloval práci a ani jinak neřešil trvání pracovního poměru. Náhrada mzdy byla soudem přiznána vždy ve výši náhrady hrubé mzdy za jednotlivé měsíce, jak je uvedeno v rozsudcích. Plnění dle rozsudku ve věci , spisová značka, je složitější, protože měsíční náhrady byly stanoveny ve výši hrubé mzdy, ale částka k výplatě byla omezena maximálně do částka 9 000 Kč. Soud v tomto případě akceptuje nárok žalobkyně na podrobné vyúčtování mzdy za každý měsíc, za který bylo plnění přiznáno soudním rozhodnutím. Z celkové částky není patrno, zda a jakým způsobem žalovaná vyúčtovala mzdu, zejména zda a jakým způsobem a v jaké výši provedla zákonné srážky. Navíc součet částek uvedených v podání žalovaného z 21. 3. 2024 neodpovídá vyplacené částce.8. Soud tedy v tomto případě považuje nárok žalobkyně za důvodný. Je třeba, aby žalovaná poskytla žalobkyni zákonnou informaci o vyúčtování mzdy dle shora citovaného § 142 zákoníku práce a podrobný přehled o všech vyplacených částkách s přezkoumatelným výpočtem. Soud tedy žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti žalované, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.9. V této věci měla žalobkyně plný procesní úspěch, a proto má nárok na úhradu odůvodněných a prokázaných nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni náhradu za zaplacený soudní poplatek , právnická osoba, Kč. Dále byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle vyhl. 154/2015 Sb. ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů, a to podání žaloby dne , Anonymizováno, , příprava na ústní jednání dne , Anonymizováno, a účast obecného zmocněnce na ústním jednání dne , Anonymizováno, . Navíc soud přiznal žalobkyni paušální náhradu 300 Kč za sepis předžalobní výzvy, a to vzhledem k tomu, že nepřiznal náhradu za neprokázaný výdaj za sepis předžalobní výzvy advokátem, jak bude níže uvedeno. Za cestu obecného zmocněnce z , Jméno zainteresované osoby 1/0, do , město, a zpět osobním automobilem tov. zn. Škoda Fabia, reg. zn. , Anonymizováno, , při spotřebě benzinu7,53 l/100k m byla přiznána náhrada dle vyhlášky 398/2023. Soud tedy vycházel z ceny benzinu 38,20 Kč/1 l a sazbě základní náhrady 5,60 Kč/1 km. Pokud jde o počet ujetých kilometrů, tak obecný zmocněnec žalobkyně uvedl vzdálenost , Jméno zainteresované osoby 1/0, a zpět 25 km, dvě cesty 50 km. Soudu není jasné za jaké 2 cesty by měla být přiznána náhrada. Obecný zmocněnec cestoval k Okresnímu soudu v , město, pouze dne , Anonymizováno, , jak je patrno z obsahu spisu. Soud tedy při výpočtu vycházel z délky cesty z , Jméno zainteresované osoby 1/0, do , město, a zpět 25 km. Po provedeném výpočtu soud přiznal náhradu za cestovné ve výši 212 Kč po zaokrouhlení. Celkem činí náklady řízení částku 3 412 Kč.10. Soud nepřiznal náhradu za sepis předžalobní výzvy. Žalobkyně soudu předložila výzvu vypracovanou právním zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, dle plné moci ze dne 5. 8. 2023, kterou žalobkyně doložila. Žalobkyně požaduje náhradu ve výši 3 600 Kč, kterou nespecifikovala. Ovšem z textu předžalobní výzvy je patrno, že právní zástupce vyúčtoval 2 úkony právní služby. V tomto řízení ovšem žalobkyni právní zástupce nezastupoval a tedy není možné přiznat odměnu za úkony právní služby dle vyhlášky 177/1996 Sb. Žalobkyně tedy mohla uplatnit nárok na úhradu hotových výdajů. K tomu by ovšem musela doložit potvrzení o tom, že skutečně fakticky zaplatila právnímu zástupci uvedenou částku za sepis předžalobní výzvy. Takový doklad ovšem soudu nepředložila, a proto soud náhradu za sepis předžalobní výzvy advokátem neuznal. Nicméně soud, jak je shora uvedeno, přiznal žalobkyni za tento úkon paušální náhradu 300 Kč dle vyhl. 154/2015 Sb.