48 C 252/2025-17 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 18 273,54 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I.. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (věřitel) uzavřela s žalovanou (dlužníkem) dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 50 000 Kč. Dlužník byl povinen věřiteli splácet úvěr včetně úroků a poplatků měsíčními splátkami ve výši 5% z dlužné částky, minimálně však 500 Kč. Pro neplnění smluvních podmínek byl věřitel oprávněn úvěr zesplatnit a vyzvat dlužníka k úhradě poskytnutých peněžních prostředků. Dlužník opakovaně porušil úvěrové podmínky tím, že nesplácel úvěr řádně a včas. Dne 30. 6. 2023 došlo k zesplatnění dlužné částky. Ke dni sepsání žaloby dlužník dlužil částku 18 273,54 Kč, a to 10 752,46 Kč za jistinu, na úrocích částku 4 821,77 Kč a na úrocích z prodlení částku 2 699,31 Kč. Žalovaná je dále povinna hradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila.Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně skutečně došlo k uzavření shora specifikované úvěrové smlouvy, na základě níž vyčerpala žalovaná shora uvedenou částku, neplnila své povinnosti ze smlouvy, nehradila stanovené měsíční splátky, a protože spolu s uzavřením smlouvy přistoupila mj. i k všeobecným obchodním podmínkám právního předchůdce žalobkyně, je povinna uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora.Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobce po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.