37 C 253/2025-21 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 30.10.2025 se žalobce domáhá na žalovaných zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že nemá nadále zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, a proto žalované vyzval k vypořádání spoluvlastnictví, na což nebylo z jejich strany odpovídajícím způsobem reagováno. Navrhuje, aby soud svým rozhodnutím spoluvlastnictví k nemovitým věcem zrušil a nařídil jejich prodej v dražbě.2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili na ústním jednání dne 14.1.2026 a dne 18.1.2026. Přítomní žalovaní č.2-5 uvedli, že nemají zájem nabýt do vlastnictví spoluvlastnický podíl žalobce, či ostatních spoluvlastníků a souhlasí s nařízením prodeje ve veřejné dražbě.3. Soud provedl následující důkazy:4. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č., číslo, pro katastrální území , adresa, vyplývá, že žalobce a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku st. p. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo, pozemku p. č. , číslo, vše, jak zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č., číslo, , pro katastrální území a obec , adresa, . Žalobce je vlastníkem ideální 1/10, žalovaný č.1 vlastníkem ideální 1/10, žalovaný č.2 vlastníkem ideální 1/12, žalovaná č.3 vlastníkem ideálních 4/12, žalovaná č.4 vlastníkem ideální 1/5 a žalovaná č.5 vlastníkem ideálních 11/60, předmětných nemovitostí.5. Na daný spor je nutné aplikovat zákon č.89/2012 Sb. občanský zákoník.6. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.7. Podle § 1143 nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.8. Podle § 1144 odst. 1, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.9. Podle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.10. V soudním řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí. Dále ze shodných tvrzení vyplynulo, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné a žádný ze spoluvlastníků nemá zájem na nabytí spoluvlastnických podílů od ostatních spoluvlastníků. Účastníci se tedy shodli na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví prodejem ve veřejné dražbě. Soud tak v souladu se shora uvedenou právní úpravou rozhodl tak, že spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem zrušil a nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi dosavadní spoluvlastníky podle velikosti spoluvlastnických podílů.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., žádný z účastníků náklady řízení nepožadoval, a proto právo výrokem II. žádnému přiznáno nebylo.