48 C 46/2026-12 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 22 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že jeho právní předchůdce společnosti , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Na základě této smlouvy byl úvěr ve prospěch žalovaného vyplacen. Původní věřitel uzavřel smlouvu o úvěru s žalovaným elektronicky, jak je patrno z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím a navazujících úkonů žalovaného, zejména zaslání verifikační platby. Dle smlouvy měl žalovaný hradit splátky úroku ve výši 15% měsíčně a to po 7 500 Kč, současně s poslední splátkou byla splatná i jistina. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, splatnou 15. 6. 2024. Žalovaný ani po odeslání několika upomínek splatné závazky neuhradil. Ke dni sepisu žaloby žalovaný je v prodlení s úhradou 3 neuhrazených splátek úvěru po 7 500 Kč. Pohledávku v celkové výši 22 500 Kč z titulu neuhrazeného úroku původní věřitel smlouvou ze dne 1. 10. 2023 postoupil žalobci, a to dle předávacího protokolu 00015 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek. Žalovaný neuhradil dluh ani na základě předžalobní výzvy.Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil a k žalobě se nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a dle obsahu spisu dle § 101 odst. 3 a 120 odst. 2 o.s.řŽalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , předsmluvní informací, potvrzením o vyplacení úvěru, upomínkami, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, předávacím protokolem k rámcové smlouvě, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2024 včetně podacího lístku, výzvou k úhradě dluhu.Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. EPR , č. účtu, bylo zjištěno, že žalobce , právnická osoba, . podal u zdejšího soudu žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti stejnému žalovanému a domáhá se úhradu pohledávky dle smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, ve výši jistiny 50 000 Kč. Jedná se o stejnou smlouvou, na jejímž základě se žalobce v tomto případě domáhá plnění dlužných splátek úroku. Z dokumentů předložených žalobcem bylo zjištěno, že dne 21. 11. 2024 společnost , právnická osoba, odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru.Ze shora provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce žalobce nejprve ke dni 21. 11. 2024 zesplatnil celý dluh žalovaného a vyzval jej, aby poskytl celou dlužnou částku najednou. Poté podal žalobu k úhradu jistiny pohledávky. Následně dne 1. 12. 2024 postoupil na žalobce dle svého skutkového tvrzení 3 neuhrazené splátky v celkové výši 22 500 Kč. V předávacím protokolu (seznamu pohledávek) ke smlouvě o postoupení pohledávek je uvedena pouze částka 22 500 Kč bez jakékoli bližší specifikace a tedy není zřejmé, jaká konkrétní pohledávka byla postoupena. Vysvětlení žalobce, že předmětem řízení jsou pouze 3 neuhrazené splátky z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, , je naprosto nedostačující. Především je třeba upozornit, že pokud žalobce ještě před postoupením splátek celý dluh již zesplatnil, nemůže již nějaké dlužné splátky (konkrétně nespecifikované) postupovat a rozhodně ani žalobce ani jeho právní předchůdce se nemůže platně domáhat plnění dlužných splátek.Dále soud odkazuje na pravomocný elektronický platební rozkaz Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterým byla původnímu věřiteli přiznána jistina úvěru.Podle § 104 zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen jako „nařízení eIDAS“) pro účely tohoto nařízení se rozumí "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.Podle čl. 25 odst. 1 eIDAS elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle § 25 odst. 2 eIDAS kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.Soud na základě provedené dokazování dospěl k závěru, že v řízení bylo postaveno najisto, že věřitel žalovanému poskytl 50 000 Kč na účet. Soud však dospěl k závěru, že mezi věřitelem a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. ve spojení s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud po provedeném dokazování totiž dospěl k závěru, že v případě (návrhu) smlouvy o spotřebitelském úvěru se podle označení žalovaného v návrhu (i tedy z označení smlouvy jako takové) jednalo o žalovaného v postavení spotřebitele. V takovém případě zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu smlouvy. Ve smyslu § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti takového písemného právního jednání vyžaduje podpis jednajícího, tedy žalovaného (a stejně tak i věřitelem). Z provedeného dokazování soud zjistil, že dokument označený jako smlouva o spotřebitelském úvěru je opatřena doložkou, kdy za dlužníka není uveden žádný podpis. Dokument označený jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, tedy podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem nebyl. Protože se zároveň jedná o podmínku, se kterou je spojena platnost právního jednání (§ 561 odst. 1 o. z.), nedošlo k platnému uzavření zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to i s přihlédnutím k nedostatečnému mechanismu ověření a určení identity žalovaného a stejně tak nedostatečné garance nezměnitelnosti obsahu právního jednání učiněného elektronickými prostředky. Soud žalobu zamítl ze shora uvedených důvodů, neboť nebylo prokázáno platné ujednání týkající se úroku.Vzhledem k tomu, že dle výsledku sporu je procesní úspěch na straně žalovaného, měl by žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. V tomto řízení ovšem žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.