4 C 215/2020-22 — Okresní soud v Chrudimi

[příjmení] návrhem se manželka domáhala rozvodu manželství [příjmení] návrhu uvedla, že z manželství se nenarodilo žádné dítě. Sňatek byl uzavřen po 5 leté známosti, zpočátku bylo manželství šťastné, posléze manželka zjistila, že manžel má jinou známost. Společné soužití skončilo v červnu 2005. Manželka nemá zájem v manželství nadále setrvávat. U jednání pak manželka doplnila, že v současné době žije s přítelem ve společné domácnosti. O manželovi nic neví, nejsou spolu v kontaktu, ani neví, kde manžel bydlí. U jednání manžel uvedl, že s návrhem na rozvod souhlasí. Potvrdil, že s manželkou skutečně 15 let nežijí a že se z manželství nenarodily žádné děti. Žil s přítelkyní, s tou se rozešel před dvěma lety, nyní má v péči syna, s nímž žije ve společné domácnosti. 2 4C 215/2020 Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Kuřimi. Ze shodného tvrzení účastníků soud zjistil, že v manželství se nenarodily žádné děti. Ze shodných tvrzení bylo dále zjištěno, že manželé spolu 15 let nežijí. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. V daném případě soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je rozvráceno. Manželé spolu již 15 let nežijí, každý si žije vlastním životem, vlastně o sobě ani nic nevědí. Žijí tedy jako dva cizí lidé, manželství je ryze formální. Děti se z manželství nenarodily, odpadla tak potřeba úpravy péče o nezletilé děti pro dobu po rozvodu manželství. Manželství tedy lze považovat za rozvrácené, nefunkční. Příčinou rozvratu manželství jsou rozdílné názory obou manželů na společné soužití. Soud proto návrhu vyhověl a manželství rozvedl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních. Manželce bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu, neboť její příjem tvoří pouze sociální dávky – příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, tyto z větší části spotřebuje na výdaje na bydlení. Zaplacení soudního poplatku by tak bylo nad její možnosti.