8 C 203/2020-61 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se svou žalobou domáhal určení, že ve výroku okamžité zrušení jeho pracovního poměru k žalovanému učiněné zaměstnavatele je neplatné. Potvrdil, že 9. 6. 2020 mu bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru s tím, že bylo označeno jako okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, ale jako důvod v tomto pracovněprávním úkonu bylo uvedeno zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, kterého se měl dopustit 14. 5. 2020, kdy měl opustit pracoviště bez vysvětlení a porušil tak příkaz nadřízeného naložit náklad na kamion a kamion předat dalšímu řidiči, čímž měl žalovanému způsobit i škodu. Dále mělo dojít ke zrušení jeho pracovního poměru proto, že po skončení jeho pracovní neschopnosti, která trvala od 14. 5. 2020 do 31. 5. 2020, nenastoupil 1. 6. 2020 do zaměstnání. Dále uvedl, že svým dopisem ze dne 28. 7. 2020 sdělil žalovanému, že netrvá na tom, aby jej nadále zaměstnával a zároveň namítl neplatnost uvedeného okamžitého zrušení pracovního poměru. Dovodil, že mu vznikl nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku i za dobu výpovědní doby. Neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru dovodil z toho, že od 1. 6. 2020 pobíral rodičovský příspěvek a byl na rodičovské dovolené. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že 14. 5. 2020 odpoledne byl jednatelem žalovaného uložen žalobci úkol naložit nákladem kamion pro další jízdu rozvozu zmrazeného zboží v [anonymizováno] a předat kamion dalšímu řidiči. Žalobce tento příkaz nesplnil a pracoviště opustil. [datum] od OSSZ Chrudim žalovaný obdržel zprávu o vzniku dočasné pracovní neschopnosti žalobce od [datum]. Při osobním jednání pak jednatel žalovaného vyzval žalobce k nástupu do práce po ukončení pracovní neschopnosti, elektronickou cestou mu byla doručena informace, že pracovní neschopnost žalobce byla ukončena dnem [datum], žalobce ale do práce nenastoupil a až [datum] zaslal žalovanému zprávu o nástupu na rodičovskou dovolenou. Dne [datum] mj. z toho důvodu žalovaný přistoupil k okamžitému zrušení žalobce k němu s tím, že tento úkon byl žalobci doručen [datum]. Uvedl, že vlivem písařské chyby došlo k označení tohoto úkonu § 55 odst. 1 písm. a) namísto správného § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou a okamžité zrušení pracovního poměru za důvodně účinné. 3. Z informací podaných Českou správou sociálního zabezpečení soud zjistil, že pracovní neschopnost žalobce trvala od 14. 5. 2020 do [datum]. 4. Z pracovní smlouvy ze dne 13. 11. 2017 soud zjistil, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu, na základě které vznikl pracovní poměr žalobce k žalovanému, že den nástupu do práce byl sjednán na 13. 11. 2017, jako místo výkonu práce provozovna žalovaného v [obec] v Hliníkách [číslo] a dále přeprava po celé ČR i v zahraničí a jako druh práce byl sjednán řidič nákladní a nepravidelné osobní silniční dopravy. Ze smlouvy o mzdě potom soud zjistil, že se účastníci dohodli téhož dne i na výši mzdy žalobce ve výši 15. 000 - Kč měsíčně. 5. Z okamžitého zrušení pracovního poměru datovaného 3. 6. 2020 soud zjistil, že tento úkon byl označen jako učiněný podle § 55 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, ale v textu tohoto právního úkonu bylo popsaného porušení pracovní kázně, ke kterému mělo dojít žalobcem tím, že 14. 5. 2020 svévolně opustil pracoviště bez vysvětlení, nesplnil příkaz naložit kamion a předat jej pro další jízdu, dále, že 1. 6. po skončení pracovní neschopnosti nenastoupil do práce. 6. Ze shodného tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno 9. 6. 2020. 7. Z potvrzení Úřadu práce ČR – pobočka [obec] soud zjistil, že žalobce od 1. 6 2020 pobírá rodičovský příspěvek. 8. Ze žádosti žalobce o rodičovskou dovolenou datovanou 31. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovanému požádal o poskytnutí rodičovské dovolené do věku tří let syna. 9. Z výpovědi z pracovního poměru datované [datum] soud zjistil, že žalobce dal žalovanému výpověď z pracovního poměru a podle dodejky tato listina byla žalovanému doručena 3. 6. 2020. 10. Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolení, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou (§ 55 odst. 2 zákoníku práce). 11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že na základě uzavřené pracovní smlouvy byl založen pracovní poměr žalobce žalovanému, že [datum] vznikla pracovní neschopnost žalobce, která trvala až do [datum]. Nesplnil-li tedy [datum] žalobce tvrzený příkaz k výkonu práce daný žalovaným, nemohl se dopustit porušení svých [anonymizováno] povinností, i když toho dne ještě svoji práci vykonával. Rozhodně tak nebyla splněna podmínka stanovená § 55 odst. 1 písm. b), že ze strany žalobce došlo k porušení pracovních povinností žalobce vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k jejich vykonávané práci, a to zvlášť hrubým způsobem. Dále v daném případě bylo prokázáno, že žalovaný od 1. 6. 2020 čerpal rodičovskou dovolenou, pobíral rodičovský příspěvek od tohoto dne a okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele tak bylo ve smyslu § 55 odst. 2 zákoníku práce vyloučeno. Z těchto skutečností soud dovodil, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce žalovanému učiněné žalovaným jako zaměstnavatelem je neplatné. 12. Žalobce žalobou požadoval zároveň i úhradu náhrady mzdy za dobu výpovědní doby, ale podle názoru soudu je tento návrh předčasný, podaný předtím, než výrok o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru nabude právní moci, proto soud žalobu ohledně tohoto žalobního žádání zamítnul. 13. V dané věci byl ohledně jedné části žalobního petitu žalobce úspěšný a v druhé části s ohledem na zamítnutí žaloby neúspěšný. U žalovaného potom byla situace obdobná, že v jednom výroku byl úspěšný a v druhém neúspěšný, z toho důvodu podle poměru úspěchu ve věci soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.