14 C 71/2022-27 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. za období od 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020, tj. za dobu, kdy žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla [registrační značka], [příjmení] vozidla [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Uvedla, že výzvu k zaplacení příspěvku odeslala žalovanému dopisem ze dne 2. 4. 2020 (doručen 17. 4. 2020). Žalovaný však požadovaný příspěvek nezaplatil, ani přes další upomínky žalobkyně či předžalobní výzvu ze dne 20. 1. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Motorové vozidlo – osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení] vozidla [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, v období od 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020 byl vlastníkem/provozovatelem vozidla žalovaný (výpis z registru silničních vozidel ze dne 23. 3. 2020). 4. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 2. 4. 2020 k zaplacení příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů ve výši 20 280 Kč, neboť vozidlo [registrační značka] nebylo v období od 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020 pojištěno (výzva ze dne 2. 4. 2020). Uvedený dopis byl žalovanému doručen dne 17. 4. 2020. 5. Dopisem ze dne 20. 1. 2022 žalobkyně zaslala předžalobní upomínku k zaplacení celkové dlužné částky 23 320 Kč za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020. Dopis byl žalovanému odeslán téhož dne (dopis ze dne 20. 1. 2022, podací arch). 6. Z výše uvedených listin má soud za prokázané, že motorové vozidlo [registrační značka], [příjmení] vozidla [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, jako jeho vlastník/provozovatel byl v období od 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020 zapsán žalovaný. K vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala dopisem ze dne 2. 4. 2020 k zaplacení příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů ve výši 20 280 Kč, dopis byl žalovanému doručen 17. 4. 2020. Žalovaný však uvedený příspěvek nezaplatil, ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 20. 1. 2022. 7. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odstavec 1). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odstavec 4). 8. Z § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. plyne, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva finanční č. 417/2017 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 10. Soud posoudil zjištěné skutečnosti podle výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V rozhodném období byl žalovaný vlastníkem předmětného vozidla, ke kterému neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tudíž je povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu. Jde o vozidlo s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, tj. denní sazba příspěvku činí 65 Kč. Za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020 je proto povinen zaplatit příspěvek ve výši 20 280 Kč Náklady na uplatnění tohoto příspěvku, jakož i náklady spojené s upomínáním, může žalobkyně ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona požadovat po povinné osobě spolu se zaplacením příspěvku, neboť jsou chápány jako jeho součást. Tyto náklady tvoří poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zároveň přiznal žalobkyni příspěvek + náklady 300 Kč spojené s uplatněním příspěvku, stejně jako příslušenství tohoto nároku, tj. zákonný úrok z prodlení z příspěvku od prvého dne prodlení žalovaného se zaplacením příspěvku do zaplacení (viz výrok I. rozsudku). 11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 12. Soud při zkoumání podmínek řízení v projednávané věci (zejména překážka věci zahájené) zjistil lustrací ve vnitřním informačním systému soudu ISAS, že žalobkyně kromě žaloby v projednávané věci (podané u soudu dne 30. 4. 2022), podala dne 21. 3. 2022 u zdejšího soudu další žalobu (řízení vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]), v níž se domáhá vůči stejnému žalovanému [celé jméno žalovaného], [datum narození], příspěvku do garančního fondu za totéž vozidlo jako v tomto řízení – automobil [registrační značka], a to za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020, tedy za období, které bezprostředně následuje po období nepojištění vozidla projednávaném v tomto řízení. Lustracemi v systému ISAS v dalších věcech podávaných žalobkyní u tohoto soudu přitom bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně podává žaloby o zaplacení příspěvků do garančního fondu vůči totožným žalovaným samostatnými žalobami, které jsou podávány v krátké lhůtě po sobě v řádech málo měsíců, projednávanými obdobími nepojištění vozidel jsou přitom totožná období zpětně i několik let, často též stejná vozidla. Jde přitom o opakující se případy, nikoliv výjimečnou situaci. 13. Soud má proto za to, že za takových okolností žalobkyně účelně vynaložila pouze soudní poplatek za žalobu ve výši 824 Kč, jehož náhradu žalobkyni přiznal. Ostatní náklady řízení žalobkyně nevynaložila účelně, neboť jí nic nebránilo nároky požadované v tomto řízení uplatnit již v žalobě podané u zdejšího soudu dne 21. 3. 2022. Naopak, tato situace pak může být považována za zneužití práva na náhradu nákladů řízení, které nepožívá právní ochrany ze strany soudu. Jejich náhrada proto žalobkyni nebyla přiznána. Náhrada nákladů řízení byla žalobkyni přiznána v řízení pod sp. zn. 11 C 212/2022, v němž byla žaloba u soudu podána dříve než v projednávané věci.