4 C 188/2021-115 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání soudního rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zdržet se umísťování jakýchkoli překážek či jiného omezování, které by bránilo žalobci v přístupu na parkoviště nacházející se pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] před budovou [adresa] – stavba občanského vybavení, v části obci [část obce], která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo] (dále jen parkoviště), a v přístupu k budově [adresa] – stavba občanského vybavení, v části [územní celek] [anonymizováno], která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo] (dále jen budova), vše v k.ú. a obci [obec]. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem parkoviště a budovy. Parkoviště žalobce považoval za samostatnou věc podle občanského zákoníku. Budovu a parkoviště nabyl žalobce kupní smlouvou ze dne 30.4.2003, kterou uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno]. zast. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], správcem konkurzní podstaty v rámci konkurzu [právnická osoba] a.s. To, že žalobce je vlastníkem parkoviště lze dovozovat jednak z toho, že parkoviště je dlouhodobě (téměř 20 let) využíváno k parkování vozidel klientů a nájemníků žalobce, jednak z toho, že právní předchůdce žalobce – [právnická osoba] [anonymizováno]. parkoviště vybudoval. V době posledních dvou měsíců před podáním žaloby žalobce zjistil, že u obou vjezdů na parkoviště žalovaný umístil závory, které brání v přístupu na parkoviště žalobci, jeho zákazníkům a nájemníkům. Současně je takto bráněno i v přístupu k budově – žalobce nemá jiný přístup k budově než přes parkoviště. Přes upozornění žalovaný překážky vstupu na parkoviště neodstranil. Žalobce proto podal ke zdejšímu soudu návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byla žalovanému uložena povinnost překážky odstranit a současně se zdržet umísťování jakýchkoli překážek jiných. Tomuto návrhu soud vyhověl (usnesení ze dne 25.6.2021, č.j. 3 Nc 7543/2021-41), uložil též žalobci podat do 30 dnů žalobu ve věci samé. Podanou žalobou tak žalobce činí. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že přístup k budově je možný nejen přes parkoviště, ale i dalšími vchody. Dále žalovaný uvedl, že plochu parkoviště (pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]) užíval žalobce do 29.2.2020 žalobce podle nájemní smlouvy (stejně tak tomu bylo i ohledně pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec], na němž stojí budova). Po skončení nájmu žalovaný pronajal plochu pronajmout třetí osobě. Na pozemek byly umístěny dopravní značky zákazu vjezdu. Ty však nebyly respektovány, parkoviště užívaly i osoby bez příslušného oprávnění, proto se žalobce rozhodl užívání parkoviště regulovat umístěním závor. Žalovaný tak uplatňuje svoje vlastnické právo. Žalovaný odmítá, že by vlastníkem parkoviště byl žalobce, už proto ne, že žalobce nemá žádný nabývací titul. Žalobce měl navíc parkoviště, konkrétně pozemek parc. [číslo] od žalovaného pronajaté - žalovaný tedy platil nájemné za to, že užíval pozemek parc. [číslo] jako parkoviště. Až nyní žalobce přichází s tvrzením, že parkoviště je jeho. Pokud jde o žalobcem uváděný nabývací titul, tj. kupní smlouvu ze dne 30.4.2003, pak v ní je uvedena pouze budova nikoli parkoviště. Souhlas k prodeji budovy v rámci konkurzu vyslovený usnesením soudu se rovněž týkal pouze budovy. Konečně žalovaný nemá povinnost zachovávat žalobci přístup k budově, neboť nájemní vztah k pozemku parc. č. st. [číslo], na němž budova stojí, jakož i k pozemku parc. [číslo] ke dni 29.2.2020 skončil. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby. Zjištěné skutečnosti 3. Ze znění kupní smlouvy uzavřené dne 30.4.2003 mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], správcem konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím vyplývá, že předmětem smlouvy je budova [adresa] (část [územní celek] [příjmení]) na st. [parcelní číslo] pro k.ú. a [územní celek]. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] je žalovaný. 5. Na potvrzení datovaném 12.5.2003 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako správce konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] potvrzuje, že žalovaný se na základě kupní smlouvy s účinností od 30.4.2003 stal vlastníkem mj. parkovišť a komunikací, které byly povoleny stavebním povolením [číslo jednací] zedne 2.7.1996. Má se jednat o stavební objekty [anonymizována dvě slova] Parkoviště a příjezdové komunikace. Potvrzení mělo být vydáno na žádost žalobce pro potřeby jednání s orgány státní správy a samosprávy. 6. V prohlášení ze dne 18.5.2020 podepsaného [jméno] [příjmení], bývalým předsedou představenstva [právnická osoba], je uvedeno, že tato společnost pořídila do svého vlastnictví mj. stavební objekty [anonymizována dvě slova] Parkoviště a příjezdová komunikace. Tyto stavby byly zpeněženy ve prospěch žalobce v rámci konkurzního řízení. 7. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 16.4.2003 sp. zn. 48 K 87/2002 byl správci konkurzní podstaty [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] souhlas k prodeji mimo dražbu nemovitosti, a to budovy [adresa] (část [územní celek] [příjmení]) na st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec] žalobci za cenu 2, 700.000 - Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 22.4.2003. 8. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že svědek si na podrobnosti ohledně převodu budovy [adresa] nevzpomíná. Budova se převáděla na žalobce, parkoviště vybudovala [právnická osoba] a.s., svědek si nevzpomíná, jaký byl osud parkoviště, ve smlouvě uvedeno není. Svědek připustil, že otázku přístupu k budově si měl nabyvatel dořešit se [právnická osoba], ale s ohledem na časový odstup si podrobnosti nevybavuje. Jestli bylo parkoviště součástí konkurzní podstaty, svědek nevěděl. Pokud by bylo, mělo by se ve smlouvě objevit. Potvrzení datované 12.5.2003 svědek podepsal, nesepisoval ho, připravil ho někdo jiný, neví kdo, nevzpomíná si, v jaké fázi převodu budovy ono potvrzení podepisoval. Potvrzení chtěl po svědkovi žalobce, zřejmě ho potřeboval pro stavební úřad. Vůlí při uzavírání smlouvy bylo převést na žalobce jak budovu, tak příslušenství. Svědek si vzpomněl, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byl nějaký smluvní vztah, na jehož základě byla [právnická osoba] oprávněna využívat pozemek, na kterém byla budova, ale i přístupové pozemky, tedy parkovací plochy a plochy pro zásobování. 9. Ze spisu Městského úřadu v Chrudimi, týkajícího se stavby diskontní prodejny v [obec], ulice [ulice a číslo], vyplynulo, že na stavbu bylo vydáno stavební povolení dne 2.7.1996, kolaudační rozhodnutí dne 2.12.1996. Z obsahu projektové dokumentace, konkrétně části označené jako [anonymizováno] – parkoviště a příjezdová komunikace bylo zjištěno, že konstrukce parkoviště a vozovky pro zásobování je následující: beton asfaltový 50 mm, beton asfaltový 50 mm, obalované kamenivo 60 mm, štěrkodrť 200 mm, štěrkopísek 200 mm, celkem 560 mm. 10. Smlouvou o nájmu ze dne 31.10.2003 pronajal žalovaný žalobci pozemek parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [obec], pozemky byly pronajaty za účelem provozování objektu na pozemku parc. č. st. [číslo]. Nájem byl dán na dobu neurčitou, počínaje dnem 1.11.2003. V čl. VII byly sjednány způsoby zániku nájmu, mj. i výpovědí s výpovědní lhůtou 6 měsíců, výpověď je možné dát i bez udání důvodu. 11. Dopisem ze dne 23.8.2019 dal žalovaný žalobci výpověď z nájmu výše uvedených pozemků. 12. Z návrhu na vydání územního rozhodnutí o využití území ze dne 3.6.2005 podaného žalobcem vyplývá, že žalobce žádal o vydání územního rozhodnutí pro využití pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] k provozování stánkového prodeje, mělo se jednat o tu část pozemku parc. [číslo] která se nachází před supermarketem. U parcely [číslo] je uvedeno, že je využívána jako parkoviště, jejím vlastníkem je žalovaný. 13. V návrhu kupní smlouvy, podle níž měl žalovaný žalobci prodat mj. pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], je v čl. II poslední věta uvedeno:„ Pro vyloučení pochybností smluvní strany konstatují, že zpevněný povrch pozemků označených jako p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] s krytem tvořeným litými živičnými materiály včetně obrubníků je nedílnou součástí uvedených pozemků a kupující se tedy na základě této kupní smlouvy stává výlučným vlastníkem uvedených pozemků včetně jejich zpevněného povrchu a obrubníků. Návrh smlouvy byl žalobcem zaslán žalovanému e-mailem dne 15.7.2017. 14. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 14.10.2021, č.j. 8 C 51/2020-165 bylo rozhodnuto, že žalobce (v řízení sp. zn. 8 C 51/2020 v postavení žalovaného) je povinen odstranit stavbu – budovu [adresa] na st. parcele [číslo] v k.ú. [obec]. Rozsudek nabyl právní moci dne 29.3.2022. V odůvodnění soud uvedl, že výpovědí pronajímatele zaniklo nájemci právo mít na pozemku ve vlastnictví pronajímatele umístěnou svou stavbu. Tato stavba je podle kolaudačního rozhodnutí stavbou dočasnou. Posouzení věci 15. Žalobce se zdržovací žalobou domáhal zajištění přístupu na parkoviště a k budově. Argumentoval tím, že parkoviště je jeho vlastnictvím. Soud se proto v