4 C 298/2021-19 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení žalované částky. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaná dne 17.1.2019 nastoupila přepravu na lince právního předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaná nastoupila přepravu bez platného jízdního dokladu. Žalované tak vznikla povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobce jízdné ve výši 16 - Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 - Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalovaná uhradila dluh částečně – dne 22.9.2020 uhradila částku 1.699,42 Kč. Tuto částku žalobce použil na úhradu jistiny a částečně na úhradu kapitalizovaných úroků z prodlení. Žalované zbývá uhradit částka 59,15 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná cestovala dne 17.1.2019 v 16.28 hod [anonymizováno] [číslo] na výzvu se neprokázala platným dokladem (záznam o kontrole). 4. Uvedené skutkové zjištění soud vyhodnotil po právní stránce následovně. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy vzniklo žalované jakožto cestující právo, aby ji žalobce jakožto dopravce přepravil do místa určení. Žalované naproti tomu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupila žalovaná podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené [anonymizována dvě slova]. Na vyzvání přepravního kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. Porušil tak povinnost stanovenou v ust. § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení přirážky k jízdnému podle přepravních podmínek. Žalovaná tuto částku uhradila s určitým prodlením, vznikla jí tak povinnost vedle vlastní dlužné částky uhradit též úroky z prodlení v zákonné výši – z dlužné jistiny od 2.2.2019 do 22.2.2020, na tyto úroky však platila jen částečně. Na úrocích z prodlení tak zůstala dlužna částku 59,15 Kč, což je předmět žaloby. Soud proto žalobě vyhověl. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 150 o.s..ř. Soud má za to, že žalobce, který je inkasní společností, tedy společností zabývající se nakupováním a vymáháním pohledávek, by měl mít určitou soudnost a nepodávat žaloby k vymožení zcela marginálních částek. V daném případě jde o částku 59,15 Kč, která představuje zbytek nesplacených kapitalizovaných úroků z prodlení. Pokud je pro žalobce tak zásadní uvedenou částku vymáhat, když jen soudní poplatek je osminásobkem vymáhané částky, pak je to jeho rozhodnutí, nicméně soud takové jednání považuje za natolik nehospodárné, že takovému věřiteli odmítá přiznat náklady řízení. Mělo by to být žalobci určitým podnětem k zamyšlení, aby příště takové žaloby vůbec nepodával. 6. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.