4 C 69/2022-8 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, svému synovi s tím, že naposledy bylo výživné stanoveno rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, č.j. 9 Nc 77/2004-8. Uvedl, že účastníci spolu nijak nekomunikují, nicméně žalobce se dověděl, že jeho vyživovací povinnost k žalovanému by měla zaniknout, neboť žalovaný ukončil studium a měl by být schopen se živit sám. Žalobce je v oddlužení, správci je třeba prokazatelně doložit ukončení vyživovací povinnosti. Proto byl podán tento návrh. 2. Žalovaný v reakci na výzvu soudu sdělil, že s ukončením výživného souhlasí, v současné době nestuduje žádnou školu a pracuje jako OSVČ. K opakovanému dotazu žalovaný již nesdělil, ke kterému datu studium ukončil. 3. Za daného stavu je zřejmé, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému zanikla. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Žalovaný je již nepochybně schopen živit se sám, což sám i potvrdil. Jedinou otázkou je tak okamžik, k němuž vyživovací povinnost zanikla. K tomu soud potřeboval znát okamžik, k němuž žalovaný ukončil studium, na opakovanou výzvu však žalovaný tuto informaci soudu neposkytl. V takovém případě je třeba postupovat k tíži žalovaného a za okamžik ukončení vyživovací povinnosti soud považuje den následující po podání žaloby, tj. 1.3.2022. Rozhodnutí má deklaratorní povahu, neboť k zániku vyživovací povinnosti došlo ze zákona. 4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř s tím, že žádnému z účastníků náklady nevznikly. Řízení je ze zákona osvobozeno od soudních poplatků.