12 C 125/2023-16 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem soudu doručeným dne 4.9.2023 se manželé domáhali vydání rozsudku o rozvodu manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U obou šlo o manželství první. Před uzavřením manželství se manželům narodila dcera [celé jméno manželky], [datum narození] a za trvání manželství syn [celé jméno manžela], [datum narození] Poslední společné bydliště manželů bylo v domě manžela na adrese [obec], [ulice a číslo], kde manžel dosud žije. Děti žijí střídavě u každého z rodičů. Manželé navázali vztah v roce 2014, poměrně brzy již čekali dceru [jméno]. Bydleli společně v domě manžela, kde s nimi žili a dosud žijí i manželovi rodiče. V roce 2021 se manželům narodil syn [jméno]. Manželství účastníků již dříve provázely vážné problémy, zejména manžel musel řešit manželčiny dluhy, o nichž nevěděl. Tyto problémy, které řešili, v roce 2018 ještě překonali, nicméně již mezi nimi došlo k narušení důvěry. Manžel změnu ve vztahu až tolik nepociťoval, věnoval se práci a dětem, ale manželka to prožívala vážněji. Dle jejího sdělení se necítila psychicky dobře a již dlouho uvažovala o rozvodu, protože vnímala, že mají rozdílné zájmy, rozdílné názory na mnoho věcí, každý chce žít jiným způsobem života. Manželka se nakonec rozhodla trvale opustit společnou domácnost a učinila tak dne 23.7.2023. Její postoj k nutnosti rozvodu je jednoznačný a nezvratný. Manžel manželčiny argumenty nakonec uznal, manželé se dohodli na péči o děti a na všech záležitostech týkajících se dětí, sepsali dohodu. Součástí dohody je i čl. V. i společné konstatování o vyřešení bydlení a o schopnosti manželů se sami živit. Již dne 22.10.2018 uzavřeli manželé ve formě notářského zápisu smlouvu o zúžení společného majetku až na předměty tvořící společnou domácnost. Nyní tedy manželé vyřešili vše podstatné, jsou dohodnuti na dětech a nemají žádný společný majetek. Manželé považují manželství za trvale a nerozvratně rozpadlé. 2. Z oddacího listu bylo zjištěno, že bylo manželství uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce] mezi svobodnou [jméno] [příjmení] a svobodným [celé jméno manžela], z rodných listů bylo zjištěno, že se dne [datum] narodila dcera [jméno] a dne [datum] syn [jméno]. 3. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 27.11.2023, č.j. 0Nc 129/2023-32, bylo zjištěno, že pravomocně ke dni 27.11.2023 byla schválena dohoda rodičů, jíž byla upravena práva a povinnosti rodičů k nezletilým dětem [jméno] a [celé jméno manžela] tak, že se na dobu po rozvodu manželství rodičů svěřují do jejich střídavé péče s týdenním intervalem střídaní. Otec se v době trvání manželství rodičů zavazuje přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 5 500 Kč měsíčně a na výživu nezletilého [jméno] částkou 4 500 Kč měsíčně. Matce se výživné neurčuje. 4. Z notářského zápisu bylo zjištěno, že 22.10.2018 manželé zúžili smluvně zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů, kdy prohlásili, že od uzavření manželství nenabyli žádný majetek do společného jmění manželů, do budoucna se pak dohodli na režimu oddělených jmění. Soudu byla předložena i dohoda o úpravě práv a povinností k nezletilým dětem za manželství a po rozvodu podepsaná 25.8.2023, kdy je mimo jiné uvedeno, že mají manželé vypořádáno bydlení, nemají ve společném jmění žádný majetek až na společné obvyklé vybavení domácnosti s věcmi v hodnotě do 5 000 Kč za každou, dohoda nebyla opatřena úředně ověřenými podpisy. 5. Z účastnických vypovědí bylo zjištěno, že vše uvedené v návrhu je pravda. Celé se to pro manželku zvrtlo po narození syna (2021), podle doktorky to byl psychický důsledek po porodu, že se stala manželka přecitlivělou, s čímž se léčí, a takovým způsobem reagovala i na drobnější neshody v manželství. Do odstěhování se manželky ze společné domácnosti v červenci 2023 manželé vedli společnou domácnost, intimně spolu přestali žít v únoru 2023. V současné době nemá manželka zájem na obnovení manželského soužití. Děti jsou s celou situací vyrovnány, dcera se těší na každého z rodičů, syn je ještě malý. Manžel byl manželčiným odchodem v červenci 2023 překvapen, nejdřív čekal, co z toho bude a po dvou týdnech mu to manželka všechno řekla a on se rozhodl respektovat její rozhodnutí. Žádný z manželů nemá jiný vztah. 6. Podle § 755 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Ve smyslu § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že manželství účastníků uzavřené v roce 2017 již neplní své funkce, minimálně od července 2023 se stav nezměnil a manželka nepřipouští možnost obnovení funkčního manželského soužití. Účastníci spolu nežijí ve společné domácnosti od července 2023, intimní soužití skončilo v únoru 2023 Příčiny rozvratu manželství soud shledává po provedeném dokazování v citovém odcizení se manželky vůči manželovi v důsledku přecitlivělosti manželky po porodu. Manžel rozhodnutí manželky respektuje. Protože jsou naplněny všechny zákonné předpoklady stanovené § 755 občanského zákoníku pro rozvod manželství, soud manželství účastníků rozvedl. Podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť se účastníci tohoto práva vzdali.