4 C 110/2021-52 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání movitých věcí, které specifikoval v žalobě. Movité věci se mají nacházet u žalovaného v rodinném domě na adrese [obec], [obec a číslo]. Tam se dostaly v době, kdy žalovaný pomáhal žalobci stěhovat věci, když se žalobce stěhoval od manželky. Tyto věci zde zůstaly, žalovaný je zde žalobci zablokoval. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že je ochoten věci vydat, ovšem nikoli ty, za které již zaplatil podle rozsudku Okresního soudu v Chrudmi ze dne 11.2.2020, č.j. 103 C 8/2017-167, tj. palivové dřevo, uhlí ořech, autovlek, kovový odpad – šrot, prkna a fošny. Dále nebyl ochoten vydat šípové gumy – na frézu, zde mělo jít o výměnu. Lešenářských trubek je jen šest kusů. A konečně radlice byla žalovanému žalobcem darována. Žalovaný rovněž navrhl, že vyplatí žalobci částku 30.000 - Kč, pokud žalobce prohlásí, že vůči němu nebude uplatňovat další nároky. 3. Žalobce na toto vyjádření reagoval tak, že požaduje uhradit 40.000 - Kč, dále soudní poplatek 2.000 - Kč a 8.000 - Kč náklady řízení, celkem tedy částku 50.000 - Kč. 4. Žalovaný dne 6.9.2021 zemřel. Právními nástupci se stali jeho čtyři dědici, o procesním nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením ze dne 4.10.2022. 5. Žalovaní vyjádřili ochotu uzavřít s žalobcem dohodu o narovnání, podle které by žalobci uhradili částku 50.000 - Kč a tím by účastníci byli vyrovnáni. Žalobce by se zavázal vzít žalobu zpět. Návrh dohody byl předložen společně s vyjádřením žalovaných. 6. Žalovaný na to reagoval tak, že požaduje zaplatit 50.000 - Kč a k tomu uhradit náklady 15.000 - Kč. Dohodu o narovnání neuzavřel. 7. Žalovaní nebyli ochotni částku 65.000 - Kč vyplatit. Mají přitom za to, že žalobce se věci vyzvednout nechce, neboť tak mohl učinit již dávno. Žalovaní vyjádřili připravenost žalobci vydat movité věci, které specifikovali, jde v podstatě o všechny žalobcem požadované věci s výjimkou palivového dříví, uhlí – ořech a kovového odpadu – šrotu, neboť za tyto věci byla žalobci poskytnuta peněžitá náhrada dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1.6.2020, č.j. 18 Co 54/2020-183. Dále nelze vydat autovlek. protože ten je majetkem žalovaného 4). Ohledně těchto nevydatelných věcí navrhli žalovaní žalobu zamítnout. Zjištěné skutečnosti 8. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 23.10.2019, č.j. 103 C 8/2017-157 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 1.6.2020, č.j. 18 Co 54/2020-183 vyplynulo, že právní předchůdce žalovaných [celé jméno původního účastníka], původní žalovaný v projednávané věci, má povinnost zaplatit žalobci částku 10.117 - Kč. Tato částka představuje vydání bezdůvodného obohacení v penězích za 9 m3 palivového dřeva, 8 q uhlí a 360 kg šrotu. 9. Ze shodných tvrzení účastníků (průnik žalobních tvrzení a vyjádření žalovaných) vyplývá, že žalovaní mají v držení věci specifikované v jejich vyjádření. Jde o věci požadované žalobcem kromě palivového dřeva, uhlí, kovového šrotu, 4 ks lešeňových trubek, 3 kovových kanystrů a autovleku. 10. Z výpovědi [jméno] [příjmení] v rámci výše uvedeného sporu vyplynulo, že vypomáhal s odvozem věcí od žalobce k právnímu předchůdci žalovaných, [celé jméno původního účastníka]. Hovořil v této souvislosti i o dřevu, uhlí, šrotu, trubkách, přičemž nedokáže uvést, kolik toho bylo. Nějaké dřevo a uhlí si bral i svědek, jeho žena to potom se žalobcem srovnala. 11. Na základě výše provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobce již byl odškodněn za 9 m3 palivového dřeva, 8 q uhlí a 360 kg šrotu. Svědek [jméno] [příjmení] si nepamatuje žádné konkrétní množství uhlí, dřeva či trubek, které byly stěhovány. Ze shodných tvrzení pak vyplývá i okruh věcí, které mají v držení žalovaní. 12. Soud neprovedl žalobcem navržený důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], neboť tento svědek již byl slyšen v předchozím soudním řízení a ani z této jeho výpovědi nevyplynuly žádné konkrétní informace. Těžko proto očekávat, že po dalších třech a půl letech od tohoto výslechu (výslech byl proveden 17.10.2019) by si svědek pamatoval něco konkrétnějšího. Jeho výslech tak soud považoval za zbytečný, dostačující bylo přečtení jeho výpovědi před soudem, jak je zachycena v protokole o jednání ze dne 17.10.2019. Právní posouzení 13. Žalobce se domáhá vydání movitých věcí, tedy ochrany svého vlastnického práva podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Podmínkou úspěšnosti takové žaloby je jednak to, že žalobce prokáže, že je vlastníkem uvedených věcí, jednak to, že prokáže, že žalovaný mu tyto věci neprávem zadržuje, jinými slovy, že je má ve své moci, ve svém držení. Žalobce toto prokazuje u těch věcí, jejichž držení potvrdili žalovaní. U zbylých věcí nikoli. V podrobnostech je třeba uvést následující. 14. Ohledně 9 m3 palivového dřeva, 8 q uhlí a 360 kg železného šrotu již byl žalobce odškodněn, resp. bylo mu přiznáno vydání bezdůvodného obohacení představující hodnotu těchto věcí. Nemůže proto nyní požadovat vydání těchto věcí, když už mu za ně byla přiznána náhrada. V rozsahu těchto věcí, který náhrada nezahrnuje, tj. 9 m3 palivového dřeva a 7 q uhlí, pak žalobce nebyl ani k výzvě soudu schopen označit důkazy, kterými by prokázal, že je žalovaní mají v držení. To samé platí i pro 4 ks lešeňových trubek a 3 kovové kanystry. Ohledně těchto věcí žalobce neunesl důkazní břemeno, že tyto věci mají žalovaní ve svém držení. Pokud jde o autovlek, pak i z tvrzení žalobce vyplývá, že byl prodán [celé jméno žalovaného], maximálně v této souvislosti žalobce uváděl, že mu nebyla zaplacena kupní cena. Evidentně ani žalobce se tedy necítí být vlastníkem autovleku. Pak pochopitelně nemůže požadovat jeho vydání. 15. Soud proto ohledně věcí uvedených v bodě 13 žalobě vyhověl, ohledně věcí uvedených v bodě 14 žalobu zamítl. 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Obě strany měly pouze částečný úspěch. Je pravdou, že žalovaní ve sporu vyjádřili značnou míru ochoty se rozumně dohodnout, respektovali v tomto směru stanovisko žalobce, které sám žalobce vyjádřil ve svém podání k soudu ze dne 14.8.2021, kde hovořil o požadavku na zaplacení celkové částky 50 tis Kč. V situaci, kdy žalovaní na tento požadavek přistoupili, žalobce svoje požadavky navýšil o dalších 15 tis Kč. Tím zmařil možnost smírného řešení. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz, že ohledně svého požadavku na vydání movitých věcí byl žalobce víceméně úspěšný. Za tohoto stavu proto soud považuje za spravedlivé náklady řízení nepřiznat žádnému z účastníků. 17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., byla stanovena přiměřená lhůta, aby žalovaní měli čas věci připravit k jejich předání žalobci. Žalobce by potom měl žalovaným s dostatečným časovým předstihem sdělit, kdy si pro věci přijede. Pokud má problém komunikovat přímo se žalovanými, nechť jedná prostřednictvím jejich zástupkyně (její telefonní číslo je uvedeno na vyjádření žalovaných ze dne 16.12.2022, které bylo žalobci zasláno soudem v lednu 2023).