3 C 265/2023-37 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 7. 11. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném vyklizení bytové jednotky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nacházející se v budově č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům, v části obce , jméno FO, , adresa, , která stojí na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v kat. území , jméno FO, , adresa, (dále „bytová jednotka“ či „byt“). Žalobce jako výlučný vlastník bytové jednotky uzavřel dne 24. 2. 2022 s žalovaným nájemní smlouvu, kterou byla od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 bytová jednotka žalovanému pronajata. Na základě článku II odst. 2 nájemní smlouvy bylo vyloučeno automatické prodlužování trvání nájemní smlouvy, nájemní vztah založený nájemní smlouvou tak skončil dne 31. 12. 2022. Žalovaný sice požádal o prodloužení nájemní smlouvy, k tomu však nedošlo. Nájemní vztah založený nájemní smlouvou tak dne 31. 12. 2022 skončil. V souladu s článkem V odst. 4 nájemní smlouvy byl pak žalovaný povinen ke dni zániku nájemního vztahu byt vyklidit a předat jej žalobci. Žalovaný tak však neučinil, a to ani na písemnou výzvu žalobce.2. Při jednání soudu dne 19. 9. 2024 žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí a není ochoten byt vyklidit, neboť se jedná o družstevní byt jeho matky, přičemž družstevní práva byla převedena na žalovaného. Těchto práv však byl žalovaný v souvislosti s jeho finančními problémy zbaven a následně byly mezi žalobcem a žalovaným uzavírány nájemní smlouvy na bytovou jednotku vždy na dobu určitou. Mezi žalovaným a zástupcem žalobce bylo dohodnuto, že pokud žalovaný zaplatí dlužné nájemné, bude uzavřena nájemní smlouva. Žalovaný však celý dluh neuhradil a nová nájemní smlouva tak uzavřena nebyla. V současné době dluží na nájemném 100 000-150 000 Kč. Žalovaný je zaměstnaný v , Anonymizováno, s průměrným příjmem 24 000 Kč. Nájemné bylo stanoveno na 7 000 Kč bez energií.3. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je výlučným vlastníkem bytové jednotky.4. Z nájemní smlouvy ze dne 24. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobce dal žalovanému do užívání bytovou jednotku za účelem bydlení na dobu od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 a žalovaný se zavázal za to žalobci platit měsíčně částku stanovenou ve výpočtovém listě. Účastníci přitom výslovně vyloučili automatické prodlužování této dohody. Mezi účastníky bylo dále dohodnuto, že při skončení nájmu žalovaný byt vyklidí a předá jej žalobci.5. Z žádosti ze dne 16. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o prodloužení nájemní smlouvy na bytovou jednotku od 1. 1. 2023. Žalobci žádost došla dne 19. 12. 2022.6. Z přípisu žalobce ze dne 30. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobce žádosti žalovaného o prodloužení nájemní smlouvy nevyhověl z důvodu dlužného nájemného a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 48 671 Kč do 20. 2. 2023. Žalobce dále sdělil, že žalovanému zkracuje nájemní dobu a vyzval žalovaného, aby se dostavil k podpisu nájemní smlouvy.7. Z nájemní smlouvy ze dne 26. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobce navrhnul žalovanému uzavření dohody na užívání bytové jednotky za účelem bydlení na dobu od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023, dohoda však nebyla ze strany žalovaného podepsána.8. Z výzvy k vyklizení bytu bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému sdělil, že nájemní vztah k bytové jednotce založený nájemní smlouvou již skončil a byt tak užívá bez právního důvodu. Žalovaného proto vyzval, aby nejpozději do 13. 10. 2023 byt vyklidil a předal žalobci s tím, že neučiní-li tak žalovaný ve stanovené lhůtě, bude splnění povinností vymáháno soudní cestou.9. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že mezi stranami byla uzavřena smlouva, na jejímž základě dal žalobce jako vlastník žalovanému do užívání bytovou jednotku za účelem bydlení na dobu určitou do 31. 12. 2022, a žalovaný se zavázal za to žalobci platit měsíčně sjednanou částku. Po uplynutí sjednané doby nebyla mezi stranami uzavřena nová smlouva. Žalovaný však byt nadále užívá, ačkoli byl žalobcem vyzván k jeho vyklizení a předání.10. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „o.z.“), podle kterého platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.11. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobcem jako vlastníkem bytové jednotky a žalovaným byla dne 24. 2. 2022 uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě přenechal žalobce žalovanému byt do užívání. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti platit řádně a včas sjednaný nájem a platby spojené s užíváním bytu a vznikl mu tak vůči žalobci dluh, žalobce nevyhověl žádosti žalovaného o prodloužení nájmu bytu a novou nájemní smlouvu s žalovaným neuzavřel. Od 1. 1. 2023 tedy žalovaný užívá byt ve vlastnictví žalobce, aniž mu pro to svědčí jakýkoli právní titul. Na výzvu k vyklizení žalovaný nereagoval, žalobci proto nezbylo než se se svou žalobou obrátit na soud. Tím, že žalovaný užívá byt bez právního důvodu, zasahuje neoprávněně do vlastnictví žalobce, který touto žalobou v souladu s ustanovením § 1040 o.z. realizuje své vlastnické právo k bytové jednotce. Žalovaný přitom v řízení netvrdil žádnou relevantní skutečnost, která by mohla na výše uvedených závěrech cokoli změnit. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost bytovou jednotku vyklidit. K tomu mu stanovil lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, tak, aby měl žalovaný dostatečný časový prostor zajistit si nové bydlení.12. Jelikož byl žalobce v řízení zcela úspěšný, soud mu dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představuje jednak odměna za zastupování, přičemž za jeden úkon právní služby náleží dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. odměna ve výši 3 100 Kč, za 3 úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, žaloba, účast při jednání dne 19. 9. 2024) tedy celkem náleží 9 300 Kč, dále 3 krát 300 Kč režijní paušál dle § 13 vyhlášky, DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad ve výši 2 142 Kč a soudní poplatek 5 000 Kč. Žalobci tak byly přiznány náklady řízení ve výši 17 342 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.