4 C 213/2023-47 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení žalované částky. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu dne 1.9.2022, č. , hodnota, vztahující se k odběrnému místu , adresa, . Na základě smlouvy dodává žalobce plyn do tohoto odběrného místa od 19.10.2022 do 4.7.2023. Za období od 19.10.2022 do 28.4.2023 vyúčtoval žalobce žalované částku odpovídající žalované částce se splatností ke dni 23.5.2023. Žalovaná účtovanou částku neuhradila. Žalobce tak vedle této částky požaduje uhradit též zákonný úrok z prodlení.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, žalovaná proti němu podala odpor. V něm uvedla, že vyúčtovaná suma je neúměrná, tak se měla vyjádřit i paní na pobočce žalobce. Současně měla přislíbit vyslání technika na místo, k tomu však nedošlo. Dále žalovaná popsala svůj nedobrý zdravotní stav s tím, že není schopna uvedenou částku zaplatit.3. U jednání žalovaná doplnila, že na pobočce žalobce v Pardubicích byla dvakrát, paní u přepážky jí řekla, že vyúčtovaná částka je příliš vysoká, ať si zkontroluje stav plynoměru, ten souhlasil s fakturou. Při opětovné návštěvě na pobočce jí paní na přepážce řekla, jestli v místě nedochází k černému odběru a že tam pošlou technika. K tomu ale nedošlo. Návštěvy na pobočce proběhly v dubnu, květnu 2023. Pak už tu věc žalovaná neřešila, měla vážné zdravotní problémy. Rodinný dům na adrese , adresa, má dvě místnosti v přízemí, tři místnosti v prvním patře. Plyn slouží k vytápění, vše ostatní je na elektřinu. V období, za které je účtováno, bydlela v domě ona a dále syn s manželkou a dvěma dětmi. Předchozí spotřeba plynu byla tak 35 tis až 45 tis Kč za celý rok. Předchozím dodavatelem plynu byl ČEZ.4. Žalobce k dotazu soudu sdělil, že žalovaná navštívila , Anonymizováno, , adresa, jen jednou, a to 11.1.2023, řešila zde termín úhrady. Dále se žalobcem komunikovala jen telefonicky. Žalovaná s žalobcem neřešila předmětné nedoplatkové vyúčtování a ani nepodala oficiální reklamaci. Kontrolu plynoměrů provádí distributor nikoli dodavatel.5. Dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti. Žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu k odběrnému místu , adresa, (smlouva ze dne 1.9.2022).6. Žalobce vyúčtoval žalované dodávku plynu za období od 19.10.2022 do 28.4.2023. V tomto období činila spotřeba 40,77 MWh plynu. Vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 176.416,-- Kč. Splatnost nastala dne 23.5.2023.7. Žalobce žalovanou opakovaně upomínal o uhrazení dluhu (upomínky ze dne 29.5.2023, ze dne 12.6.2023 a ze dne 29.6.2023).8. Z historie spotřeb plynu na odběrném místě , adresa, vyžádaných od společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno následující:Období od 11.11.2019 do 21.4.2020, spotřeba 23.674,19 kWhObdobí od 22.4.2020 do 15.9.2020 , spotřeba 3.448,03 kWhObdobí od 16.9.2020 do 26.4.2021, spotřeba 42.747,63 kWhObdobí od 27.4.2021 do 25.11.2021, spotřeba 7.751,66 kWhObdobí od 26.11.2021 do 29.4.2022, spotřeba 28.948,41 kWhObdobí od 30.4.2022 do 18.10.2022, spotřeba 702,40 kWh9. Po právní stránce tedy soud věc hodnotí následovně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce plynu, tedy svojí podstatou kupní smlouva podle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Ze smlouvy vyplývá závazek dodavatele dodat odběrateli plyn, odběrateli vzniká závazek za odebraný plyn zaplatit kupní cenu. V daném případě žalovaná jako odběratel odebrala plyn v období od 19.10.2022 do 28.4.2023, avšak zůstala za něj dlužna částku 176.416,-- Kč. Její obrana proti uplatněnému nároku spočívala ve zpochybnění množství spotřebovaného plynu. Nutno ovšem dodat, že žalovaná neuplatnila žádnou oficiální reklamaci proti vyúčtování.10. Soud přesto k věci přistoupil zodpovědně a zaměřil se na zkoumání historie spotřeb v daném odběrném místě. Z jednotlivých vyúčtování za minulá období potom jasně vyplynulo, že se výrazně liší spotřeba v letním a zimním období – to ostatně plně koresponduje s tvrzením žalované, že plyn je využíván k topení. Vezmou-li se předchozí tři zimní období, pak spotřeba plynu činila 23,674 MWh (období od 11.11.2019 do 21.4.2020), 42,748 MWh (období od 16.9.2020 do 26.4.2021) a 28,948 MWh (období od 26.11.2021 do 29.4.2022). Porovnáním těchto spotřeb se spotřebou za období od 19.10.2022 do 28.4.2023 (jde o vyúčtování, které je předmětem žaloby) potom vyplývá, že spotřeba v tomto období se nijak nevymyká spotřebám za předchozí zimní období. I v zimní sezóně 2020/2021 činila spotřeba přes 40 MWh. Z toho lze usuzovat, že naměřená spotřeba v období, které je žalováno, je spotřebou skutečnou. Není zde žádný rozumný důvod pochybovat o tom, že by spotřeba nebyla naměřena správně či došlo k nějakému zásahu do přívodu plynu (např. k černému odběru ze strany někoho cizího ke škodě žalované). Na věc je třeba pohlížet tak, že v daném odběrném místě je spotřeba plynu v zimním období okolo 40 MWh spotřebou možnou, odpovídající předchozím obdobím. Rozdíly v jednotlivých obdobích pak jsou jistě dány i charakterem zimy. Nicméně z pohledu soudu se nárok žalobce jeví jako plně prokázaný a důvodný. Žalobě proto bylo vyhověno. Vedle vlastní dlužné částky je žalovaná povinna zaplatit i zákonný úrok z prodlení.11. S ohledem na sociální a zdravotní situaci žalované jí v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo umožněno dlužnou částku hradit v přiměřených splátkách. Jde o určitou výhodu poskytovanou dlužníkovi, nicméně nejedná se o něco, co by mělo žalobci působit nějakou zásadní újmu. Splátkový režim je pak stanoven s doložkou ztráty výhody splátek, znamená to tedy, že neuhradí-li žalovaná jednu ze splátek včas, stává se splatným celý zbytek dluhu. Částka 10.000,-- Kč měsíčně pak byla zvolena s ohledem na to, že takto by mělo dojít k umoření dluhu v akceptovatelné době, současně by to ještě mělo být pro žalovanou únosné. Zde soud vychází z toho, že pokud na odběrném místě bydlela žalovaná společně se svým synem a jeho rodinou, měli by se i oni podílet na úhradě dluhu, byť pochopitelně povinnost k úhradě je ukládána tomu, kdo je smluvní stranou smlouvy o dodávce plynu. Touto smluvní stranou je žalovaná.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7.057,-- Kč. Lhůta k plnění těchto nákladů byla stanovena na jeden měsíc, opět jde o zohlednění sociální situace žalované.